Těžaři zatím na krizi reagují omezením investic, zaměstnance ale nepropouští, protože těch kvalifikovaných je dlouhodobě na trhu nedostatek. S obavami firmy sdružené v Těžební unii čekají na druhou polovinu roku. Většina těžařů za nejistý považuje i příští rok. Vyplynulo to z ankety Těžební unie mezi svými členy.
Těžební unie sdružuje v současné době více než stovku firem. Jsou mezi nimi důlní společnosti, majitelé lomů, ale také například strojírenské firmy, které do dolů a lomů dodávají technologie.
„Zhruba na polovinu klesla například poptávka po sklářských píscích. Naopak stavebnictví stále funguje velice dobře, protože firmy mají podepsané smlouvy a musí zakázky dokončit. Pokud stát nebude masivně investovat dál do infrastruktury, pak i v této oblasti poptávka po surovinách logicky klesne,“ uvedl ředitel Těžební unie František Janáč.
V některých odvětvích se ekonomika státu v minulých měsících prakticky zastavila. Týká se to například velkých výrobních celků a závodů, což mělo za následek snížení odběru elektrické energie a tím pádem i dodávek vysokoprocentního vápence do českých elektráren. Koronavirová krize přinesla také okamžitý a radikální řez v keramickém průmyslu. Ze dne na den se zastavila doprava.
„Najednou byl i nedostatek námořních kontejnerů, kterými české firmy dopravují výrobky do zámoří. Nadnárodní koncerny s mateřským sídlem mimo Evropu v současné době přehodnocují v tomto sektoru globálně své aktivity a rozhodují se, zda opustí Evropu nebo Asii,“ uvedl Janáč.
Těžaři letos významnější oživení nečekají, naopak odhadují pokles tržeb, v některých segmentech až o třetinu. „Například v pozemním stavitelství začala ostrá soutěž o zakázky. Některé firmy jdou stejně jako za minulé krize s cenami pod výrobní náklady a budou pochopitelně tlačit i na těžaře, aby zlevnili,“ uvedl Janáč.
Firmy v oboru podle něj nyní analyzují situaci a mění strategii. Omezují administrativu, ruší nadbytečné činnosti a rozvojové akce, které je možné odsunout. Firmy i jejich zákazníci hledají zároveň možnost jak digitalizovat větší část administrativy a minimalizovat osobní kontakty. Rozvoj celého oboru navíc komplikuje současná legislativa, zejména zdlouhavé povolovací řízení apod.
„Společnosti zavádí úsporná opatření, která mají za cíl minimalizovat dopady na zaměstnance, protože propouštět zatím nikdo nechce. Třeba v lomech je průměrný věk zaměstnanců okolo 50 let a sehnat kvalifikované pracovníky na jednotlivé pozice je dlouhodobě velký problém,“ uvedl Janáč s tím, že firmám stále chybí elektrikáři a zámečníci, tedy profese, kterých je na trhu nedostatek kvůli nepříznivému vývoji učňovského školství. Pokles zájmu je dlouhodobý i u specializovaných důlních profesí školených na univerzitách.
Foto: Těžební unie
Komentáře