2/2023

Textil v oběhovém hospodářství: Proč to moc nefunguje?

| autor: Martina Jandusová0

Textil v oběhovém hospodářství: Proč to moc nefunguje?

V České republice ze 3 milionů tun směsného komunálního odpadu představuje 200 tisíc tun textil. Z celkového množství vytříděného textilu se recyklují pouhá 3%. Zbytek končí na skládkách. A to nejsou pěkná čísla, přitom 98% vyhozeného textilu recyklovat lze.

Zpracovatelské kapacity chybí

Textilní odpad můžeme rozdělit na dvě hromádky. Na ten pěkný, vhodný k výměně či umístění na charitu, a ten, který už v moc dobrém stavu není. S tím už se nechce nikdo zabývat. Ten končí kdesi v zemích Afriky, Asie či na domácí skládce. To ovšem nejde dělat donekonečna.

Ideální by bylo, pokud by se textil vyrobil, spotřeboval, vyseparoval a následně zpracoval v rámci jednoho regionu. Avšak to není v současné době proveditelné. U nás, na Slovensku a vlastně v celé Střední Evropě neexistuje společnost, která by uměla zpracovat textilní odpad tak, že by z něj vyrobila nová, kvalitní vlákna a následně nový textil.

Takovéto projekty existují v severských státech Evropy nebo v USA. Na Tchai-wanu byla v nedávné době postavena zpracovatelská kapacita, která umí „hadry“ rozpustit a následně vyrobit nová textilní vlákna, která jsou stejně kvalitní jako bavlna.

Tato vlákna se dají bez problému využít opět v textilním průmyslu při výrobě textilu a není potřeba takového množství vody a barviv. Všechny tyto zpracovatelské společnosti mají ovšem jeden společný problém: nejsou ekonomicky udržitelné.

Výrobci totiž stále dávají přednost primárním surovinám. Není se čemu divit, když jsou recyklované suroviny dražší. Problémem také je, že se textil vyrábí z mnoha směsí materiálu, které se recyklovat nedají.

Spálit? Ani náhodou, všechno na skládku

Použitý textil z černých popelnic se už nijak netřídí a vesele se vozí na skládky, kde si bez užitku tlí. Pokud se textilní odpad nepodaří využít materiálově, můžeme ho využít alespoň energeticky, protože má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Energetické využití textilu sice není ideální řešení, ale je bezpochyby lepší, než jej bez užitku skládkovat.

Bohužel v České republice chybí kapacity i na energetické využití. Kapacity ZEVO spaloven jsou naplněny. Výstavby nových se asi nedočkáme, protože veřejnost je považuje za větší zlo, než skládky, které jsou paradoxně mnohem horší.

Textil se vůbec nerecykluje

V ČR existuje několik společností, které použitý textil zpracovávají, recyklát se ale využívá jinde než v textilním průmyslu. Vyrábí se z něj například izolace a podobně. To ale ani zdaleka neřeší celkové množství textilu, které na nás výrobci neustále chrlí.

Přesto je u nás stále největším problémem to, že recyklát u nás prakticky vůbec nevzniká. K separaci potřebujete obrovské prostory, je náročná personálně, zkrátka je to finančně velmi náročný a ekonomicky jen těžko udržitelný proces.

Dokud nebudeme mít zákony a směrnicemi stanoveno, že výrobci mají povinnost alespoň částečně využívat recyklované materiály, nikam se zřejmě nedostaneme. Ideálním stavem by bylo, pokud by se z textilního odpadu vyráběl opět textil.

Povinnost výrobců textilu využívat při výrobě recyklovaná vlákna by bezpochyby recyklaci velmi pomohla. K tomu je třeba investovat do výzkumu nebo nákupu patentů od firem, které už starý textil na nová vlákna recyklují. Pokud se tak nestane, brzy bude svět přesycen textilem, který nikdo nechce.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP