Cílem světového dne populace je zvýšit povědomí o problémech spjatých s růstem počtu obyvatel na Zemi. Tyto problémy se týkají i životního prostředí, které je vystaveno rostoucím nárokům lidské populace na uspokojování jejích potřeb.
Vlivem zvyšování počtu obyvatel dochází k vzrůstající zátěži životního prostředí, které se projevuje např. znečištěním ovzduší, vod a dalších složek životního prostředí a také zvyšujícím se čerpáním zdrojů, růstem hladiny hlukové zátěže atd.
Uvedené faktory pak zpětně negativně ovlivňují kvalitu života a zdraví obyvatel. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace způsobuje znečištění životního prostředí v Evropě až 19 % onemocnění.
Nejvýznamnějšími důsledky jsou respirační, kardiovaskulární a metabolická onemocnění, vývojové a reprodukční poruchy, a nádorová onemocnění.
Ovzduší představuje jednu ze základních složek životního prostředí. Jeho kvalita je ovlivňována především průmyslovou a energetickou produkcí, dopravou, lokálními topeništi, ale je také závislá na meteorologických a topografických podmínkách.
Významný vliv má rovněž přeshraniční přenos znečištění. Mezi nejvýznamnější znečišťující látky z pohledu lidského zdraví dlouhodobě patří suspendované částice frakce PM10, PM2,5 a PM1, na které se váží polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené benzo(a)pyrenem.
Voda a vodní prostředí je základní předpoklad pro existenci lidského života. Kvalita vody je ovlivňována jak průmyslovou a zemědělskou činností, tak i způsobem nakládání s vodou v domácnostech.
Z pohledu lidského zdraví hraje významnou roli jakost vody. V ČR je jakost povrchových vod (sledovaná na reprezentativních říčních profilech) uspokojivá s potenciálem k dalšímu zlepšování.
Dlouhodobě dochází ke snižování koncentrace amoniakálního a dusičnanového dusíku a fosforu. Zdravotní rizika však mohou představovat i rekreační vody, a to zejména v souvislosti s kontaminací patogenními mikroorganismy, rozvojem sinic a řas.
Vliv na kvalitu životního prostředí i na lidské zdraví má rovněž hluk. Při nižších úrovních působí zejména na psychiku, způsobuje stres a ruší spánek, vyšší úrovně hluku mají i účinek orgánový (snižují imunitu, mají vliv na kardiovaskulární systém).
Ve venkovním prostředí je nejvýznamnějším zdrojem hluku silniční doprava. Nadměrný hluk z dopravy zasahuje zhruba třetinu obyvatel ČR (celodenní hluk nad 50 dB a noční hluk nad 40 dB).
Mezní hodnoty jsou pro silniční dopravu stanoveny na 70 dB přes den a 60 dB v noci. Takový hluk je již prokazatelně zdraví škodlivý a v ČR postihuje cca 2,5 % obyvatel, ovšem až desetinu obyvatel městských aglomerací nad 100 tis (v Praze 8 % a v Plzni 10 % pro celodenní hlukovou zátěž).
Mimo aglomerace způsobuje hlukovou zátěž provoz na hlavních silnicích s vysokou intenzitou dopravy, v menší míře pak provoz na železničních tratích a letiště.
Komentáře