Součástí přechodu na ekonomiku bez fosilních paliv je také vytvoření miliardového fondu, který pomůže státům včetně České republiky zbavit se závislosti na uhlí. Jde o příležitost, která pomůže rozhýbat inovace v naší ekonomice, proto by měla česká vláda, podle Svazu moderní energetiky, evropskou strategii podpořit.
Stěžejní částí evropské dekarbonizační iniciativy je přijetí klimatického zákona, který zajistí snižování emisí v EU k nule do roku 2050. Součástí bude také plán, který zvýší cíl snížení emisí do roku 2030 na 50 až 55 % oproti aktuálnímu 40% cíli. Konkrétní cíl oznámí Komise v létě po propočtení přínosů a nákladů na ekonomiku.
Vzhledem k tomu, že je výroba a spotřeba energie napříč evropskou ekonomikou zodpovědná až za 75 % všech emisí, je pro EU prioritou proměna energetiky. Ta má být založena především na obnovitelných zdrojích energie.
„Dnes představené plány Evropské unii představují šanci pro proměnu energetiky také v Česku. Jde o obrovský balík příležitostí, který v sobě skrývá inovace v energetice, čisté ovzduší, boj proti suchu i lepší recyklaci materiálů. Klíčovým řešením je pak akcelerace rozvoje obnovitelných zdrojů a dalších částí moderní energetiky, které nahradí spalování uhlí,” komentuje dnes představený návrh Evropské zelené dohody Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Závazek EU pomoci financovat proměnu energetiky ve státech s vysokým podílem uhlí, mezi které patří také Česká republika, lze pak chápat jako nový Marshallův plán pro východní Evropu. Česko může získat miliardy eur, za které lze zvýšit energetickou účinnost naší ekonomiky a zajistit dostatek zelených zdrojů energie, které ji budou pohánět,” dodává Martin Sedlák.
Mezi další připravovaná opatření patří také tlak na snižování znečištění ovzduší v sektorech námořní, letecké a pozemní dopravy a stavebnictví. Komise naopak chce podpořit železniční dopravu.
Evropská investiční banka (EIB) skoncuje pak s investováním do fosilního průmyslu. Do budoucna pak bude směřovat EIB polovinu svých investic do projektů řešících změnu klimatu. Také bude financovat části evropských politik v oblasti zelených obchodů „Investičním plánem pro udržitelnou Evropu“. Během příštího desetiletí tak pošle do moderní, bezuhlíkové ekonomiky jeden bilion EUR.
Možné efekty Evropské zelené dohody pro ČR:
- dá se předpokládat aktualizace Národního klimaticko-energetického plánu, který určuje trajektorii snižování emisí, rozvoje obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické efektivity do roku 2030. Česko poslalo do Bruselu plán, který není příliš ambiciózní zejména v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Podle nezávislé studie od konzultantů společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky lze jen do roku 2030 postavit až 3,5krát více solárních elektráren, než kolik jich navrhlo ministerstvo průmyslu
- posílení budování chytrých sítí: Česko zaostává za naplňováním plánu v rozvoji chytrých sítí nebo využití akumulace energie pro stabilizaci sítí za jinými evropskými státy
- aktuální návrh české vlády počítá s prodloužením skládkování až do roku 2030. Ovšem Zelená dohoda pracuje s návrhem na redukci odpadů. Skoncovat chce například se zbytečnými obalovými materiály a posílit integrovaný jednotný trh s druhotnými surovinami. Komise proto zváží právní požadavky na posílení trhu s druhotnými surovinami s povinným recyklovaným obsahem (například pro obaly, vozidla, stavební materiály a baterie)
- příležitosti v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií: mezi prioritní oblasti patří čistý vodík, palivové články a jiná alternativní paliva, ukládání energie, skladování a využití uhlíku
ilustrační foto/Svaz moderní energetiky
Komentáře