Výzkum probíhá v rámci projektu CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air (dýchat společně za lepší ovzduší), koordinovaného společností SCIENCE IN a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.
Týmy vědců měří ve čtyřech zemích – v Česku, Německu, Bulharsku a Srbsku, a zároveň jsou upravovány postupy, jak data zpracovávat a jak je představovat veřejnosti.
Dosavadní výsledky jsou překvapivé, ukazují leckdy až padesátinásobné překračování limitů smogové situace, přičemž dovnitř budov proniká i skrze zavřená okna cca 60% venkovního znečištění. Toxickým vzduchem trpí i vyhlášeně lokality typů horských středisek či lázní.
Znečištění ovzduší kouřem z lokálních topenišť je v dnešní Evropě pravděpodobně hlavní formou vystavení lidské populace škodlivinám. Čeští vědci proto iniciovali mezinárodní studii zaměřenou právě na podchycení míry znečištění vzduchu malých sídel ve čtyřech různých zemích – Česku, Německu, Bulharsku a Srbsku.
„My máme zkušenost s realizací podobných měření u nás. Není to úplně jednoduchá záležitost, používají se mobilní měřicí aparatury, musíme brát v patrnost rozdílný charakter obcí i např. aktuální meteorologické poměry.
Postupně jsme však vyvinuli metodiku, jak znečištění proměřit, ve spolupráci s našimi zahraničními partnery jsme ji dopilovali a nyní ji aplikujeme i v jejich vybraných lokalitách“ říká Jan Hovorka, vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší Ústavu pro životní prostředí PřF UK.
Dosavadní výsledky ukazují, jak je situace v zimních měsících vážná, ale i to, jak rozdílný je přístup k zachování zdravého prostředí mezi jednotlivými zeměmi.
„Zatímco němečtí kolegové měří v podstatě čistý vzduch, o pár kilometrů dále, na české straně hranice, panuje ve srovnatelné obci večer regulérní smogová situace.
Pozoruhodnou zkušenost jsme zažili v Bulharsku, kde lázeňská obec, mimochodem s venkovními bazény teplé minerálky, byla zahalena smogem překračujícím povolené limity padesátinásobně (!)“ pokračuje Jan Hovorka.
Sledování míry znečištění je však jen jednou z částí záměru CONSPIRO.
„Získaná data si nechceme schovávat do vědeckého šuplíku, chceme je především ukázat lidem a podnítit tak celospolečenskou diskusi o tom, jak situaci zlepšit.
Připravujeme programy do škol, veřejné diskuse (nazýváme je „dýchánky“), informace o zjištěném znečištění budou sdíleny prostřednictvím mobilní aplikace a lidé budou moci měřit i sami pomocí přístrojů s levnějšími senzory.
Jako zásadní vidíme asistenci obcím či neziskovým organizacím, které chtějí situaci řešit a třeba úplně neví jak na to“ říká Petr Mareš ze společnosti SCIENCE IN.
Reportáž České televize naleznete ZDE.
Komentáře