Evropu stále čeká období nejchladnějších měsíců, kdy rostoucí spotřeba plynu pro vytápění prověří připravenost EU a dalších zemí Evropy. Navzdory stále naplněným zásobníkům podle švédské banky SEB čelí evropský trh s plynem „tvrdé zimě a vysokým cenám“, kdy obchodníci budou činit opatření nutná pro zajištění dostatečných zásob plynu v zásobnících na zimu 2023/2024.
Do Evropy přichází s koncem roku chladnější počasí, poslední střednědobé výhledy přitom ukazují, že kromě prosince by mohl být chladnější i začátek ledna, a to zejména v severní polovině Evropy. Evropské zásobníky plynu se před příchodem zimního počasí podařilo naplnit na nadprůměrné hodnoty, kdy v některých zemích byly zásobníky naplněny takřka zcela.
Evropě v tomto ohledu pomohlo i nadprůměrně teplé počasí během podzimu, které výrazně omezilo spotřebu plynu. Avšak očekávaný příchod chladného počasí ke konci tohoto a během příštího týdne bude pro zásobníky znamenat první zkoušku. Ta by jim neměla činit velké obtíže, nicméně v případě přetrvávajícího chladného počasí bude objem zásob na konci zimy klíčový při plnění zásobníků na další zimu.
„Z krátkodobého hlediska je první čtvrtletí skutečnou zimou a aktuální fundamentální simulace počasí naznačují, že v severní části Evropy bude v prvním čtvrtletí normální až teplotně podprůměrné počasí. Trh nemůže připustit, aby se zásobníky vyprázdnily až na 200 TWh v dubnu, jelikož by to snížilo pravděpodobnost dosažení dostatečných zásob v říjnu,“ uvádí ve své výzkumné zprávě banka.
Data provozovatelů podzemních zásobníků napříč Evropou dle serveru Montel ukázala, že evropské zásobníky jsou naplněny na 1024 TWh, což odpovídá 92 % jejich pracovního objemu. Velmi chladné počasí by dle SEB mohlo zásobníky vyprázdnit k začátku dubna až na 200 TWh, tedy 18 % jejich kapacity. V případě teplé zimy by přitom v zásobnících mohlo zbýt až 600 TWh plynu.
„Zima je stále před námi a s námi tady bude plno nervozity, prostředí zvýšených cen a hodně bolesti pro zákazníky, průmysl a evropskou ekonomiku,“ uvedla banka.
Evropská unie podle banky sice zrychluje úsilí v přijímání opatření pro snížení závislosti na ruském plynu a jeho nahrazení, jako například pomocí navyšování dodávek zkapalněného plynu (LNG), využíváním uhlí, zaváděním opatření pro energetické úspory či přechodem na solární a větrné zdroje, avšak „vše vyžaduje svůj čas“.
Komentáře