Radek Jirků: Investování do fotovoltaiky je stále risk

„V současné době se věnujeme zejména nepopulární tradiční energetice, energii z uhlí. Chtěli bychom ale také být u zrodu nové energetiky v České republice a stát se jejími významnými hráči,“ začíná Radek Jirků, analytik ve společnosti Sev.en energy, svou přednášku na 7. ročníku konference Smart energy forum. Pomoci by jim s tím mohly investice do plovoucí fotovoltaiky a zeleného vodíku.

Sev.en energy AG je společnost, která byla založena za účelem těžby termálního uhlí do elektráren a tepláren. Provozuje elektrárnu v Počeradech a ve Chvaleticích, a dvě velké teplárny v Kladně a ve Zlíně. „Uvědomujeme si, že doba uhelná končí. Nechceme skončit spolu s koncem uhlí, proto se připravujeme na transformaci energetiky,“ říká Radek Jirků.

V České republice je podle Sev.en energy nutné pohlížet na rozvoj nové energetiky z trochu jiného úhlu pohledu. „Primárně jej spatřujeme v našich lokalitách, kde můžeme energetiku vybudovat od nuly, k čemuž máme dobré předpoklady a zároveň zachováme pracovní místa pro naše zaměstnance,“ vysvětluje Jirků.

Místo těžební jámy jezero s fotovoltaikou

Takovým místem je lom ČSA, kde se těží hnědé uhlí používané především v teplárenství. Během zhruba dvou let bude těžba ukončena a Sev.en energy zde začne vykonávat svoji zákonnou povinnost, kterou je rekultivace. „Zpracováváme několik různých studií, jak by se mohlo takhle ohromné území rekultivovat,“ uvádí Radek Jirků. Lom má rozlohu cca 45 km čtverečních a Sev.en energy by v hlavní těžební jámě chtělo vytvořit veliké jezero s plochou 670 ha, na které by bylo možné umístit tzv. plovoucí solární elektrárny. Plovoucí solární systémy jsou běžné solární panely, které jsou umístěny na plovácích, a předem připravenými žlaby se vyvádí elektrický výkon na souš.

„Pro Českou republiku je takový projekt ojedinělý z několika důvodů. Jedním z nich je, že všechny vodní plochy v Česku spadají pod vodohospodářský zákon, který takovou instalaci neumožňuje. Jenomže území bude teprve rekultivací vznikat, proto je součástí našich studií územní plán, který nám takovouto instalaci povolí,“ vysvětluje Jirků.

Lokalita je výhodná i proto, že kolem ní má Sev.en energy vlastní distribuční soustavu, tudíž může výkon vyvádět z různých míst rekultivované oblasti. „V současnosti rozpracováváme do většího detailu potenciál instalace na ploše o výkonu 130 MW, na které již těžba neprobíhá, proto je zde možné začít panely usazovat. Zvažujeme i možnost, že by se elektrická energie využívala i při výrobě zeleného vodíku,“ doplňuje Radek Jirků.

Ve hře je i zelený vodík

Pro Ústecký kraj by takové využití mohlo znamenat velký potenciál. „V kraji, kde ukončujeme velkou historickou etapu, bychom mohli otočit list a nastartovat novou ekonomiku, která by mohla zajistit práci velkému množství lidí,“ říká Radek Jirků. V současné době totiž v lomu pracuje cca 3 000 zaměstnanců, ať už přímo nebo v rámci dodavatelských společností. Útlum těžby uhlí jistě způsobí sociální problémy, proto chce společnost zajistit zaměstnancům práci i do budoucna.

Před několika týdny Sev.en energy spustila rozsáhlý projekt analyzující, v kterých částech lokality má kvůli připravované výstavbě fotovoltaických elektráren smysl stavět jednotlivé elektrolyzéry. Také to, jaké by měly mít velikosti, nebo jak vyrobený vodík následně distribuovat, a zda je vhodné centrální nebo necentrální řešení s následným převozem. „O zeleném vodíku se hovoří jako o palivu budoucnosti, a proto se už teď snažíme o takové detaily jako je zajištění vlastních odběratelů, kteří umí se zeleným vodíkem dále pracovat,“ vysvětluje Jirků.

V Sev.en energy nemají v plánu vodík používat k výrobě elektřiny, vodík by namísto toho měl být dále využit v průmyslu. „Aktuálně ale narážíme na zásadní problém. Při rozhovorech se světovými obchodníky obchodujícími s technickými plyny se ptáme, kolik vodíku chtějí. A oni odpovídají, že neví kolik. Tak se jich ptáme, za kolik by jej chtěli vykupovat. Ani to nevědí. Čekají na legislativu, která jim řekne, co to zelený vodík je a umožní vytvořit celý obchodní model až ke spotřebiteli, protože zatím spotřebitele zeleného vodíku nemají,“ říká Radek Jirků. Poptávka je zatím po šedém vodíku. Šedý vodík je vyráběný standardní technologií parciální oxidací zemního plynu.

Fotovoltaické elektrárny mají velkou výhodu i nevýhodu

Na výstavbu fotovoltaické elektrárny je nutné zajistit její financování a zjistit, jaká bude návratnost investice. „V případě výkonu 130 MW jde o velké množství peněz, částka se pohybuje v miliardách korun. Situace z hlediska návratnosti peněz a rizik není z našeho pohledu úplně uspokojivá,“ uvádí Radek Jirků. Stát v současné době nabízí investiční dotace, čímž se zbavuje rizik plynoucích z vývoje cen elektřiny v době, kdy fotovoltaické elektrárny vyrábí.

V posledních měsících sice cena elektřiny prudce stoupá, tak se může zdát, že projekt FV elektrárny dává smysl. Realita ale není tak úplně růžová. „Dáváme si velkou práci s analýzou trhu právě kvůli investování do fotovoltaických elektráren. Musíme vědět, co se bude dít,“ doplňuje Radek Jirků.