2/2025

Premiér: Stavba ropovodu TAL-PLUS je dokončena. Rusko nás už nemůže vydírat

| zdroj: Vláda0

NZ9_7021
zdroj: vlada.cz

Česko se už letos zbaví své závislosti na ruské ropě. Společnost MERO ČR a konsorcium TAL dokončily hlavní technické práce na projektu TAL-PLUS. Předseda vlády ČR Petr Fiala dnes společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi potvrdili, že Česko je už nyní technicky připravené přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.

Projekt TAL-PLUS, o jehož realizaci rozhodla vláda premiéra Fialy v listopadu 2022, navýšil přepravní kapacitu evropského ropovodu TAL. Česko díky tomu přestane být existenčně závislé na ruské ropě z ropovodu Družba. Západní cestou ropovody TAL a IKL totiž Česká republika získá až 8 milionů tun ropy ročně, což kompletně pokryje potřebu naší země.

V následujících měsících dokončí MERO ČR ve spolupráci s konsorciem TAL provozní testy a certifikace nového systému. K odstřižení od ruské ropy a plnému zásobování Česka ropou západní cestou ropovody IKL a TAL dojde podle všech předpokladů už v polovině letošního roku.

„Stavební práce na rozšíření ropovodu TAL byly úspěšně dokončeny. Projekt TAL-PLUS jsme prosadili a uskutečnili a po desítkách let konečně přestaneme být energeticky závislí na Rusku a vydíratelní ruským režimem. Naše vláda začala jednat ihned po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a během rekordních dvou let jsme dokázali zajistit, aby Česká republika měla dostatek bezpečných zdrojů energie. Závislosti na ruském plynu jsme se zbavili už minulý rok, letos se odstřihneme i od ruské ropy. Jde o mimořádně důležitý okamžik pro energetickou bezpečnost naší země a každého z nás,“ oznámil premiér Fiala.

„Za Ministerstvo financí, které je 100% vlastníkem společnosti MERO ČR, chci zdůraznit, že se tento projekt podařilo realizovat v rekordně krátkém čase. Naše vláda dala projektu TAL-PLUS zelenou v listopadu 2022. A nyní, jen o dva roky později, je projekt technicky připravený na případné plné zásobování České republiky ropou západní cestou. Díky projektu TAL-PLUS získá Česko možnost čerpat západní cestou, tedy ropovody TAL a IKL, až 8 milionů tun ropy ročně. To plně pokryje spotřebu rafinerií v Česku. Náklady na tuto kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a hradí je MERO ČR ze svých výnosů. Nebudou tak mít žádný přímý dopad do státního rozpočtu,“ doplnil ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Podle generálního ředitele MERO ČR Jaroslava Pantůčka jde o klíčový projekt posledních let: „Projekt TAL-PLUS je jednou z nejvýznamnějších investic v historii společnosti MERO ČR a také jedním z technologicky nejnáročnějších projektů. Jsem velmi rád, že se nám podařilo splnit naplánovaný harmonogram prací a mohu potvrdit, že hlavní technologické práce na projektu TAL-PLUS jsou hotové. Nový systém už jsme také společně s konsorciem TAL úspěšně otestovali a potvrdili si jeho funkčnost. Ropovod TAL je díky tomu už technicky připraven, aby už nyní v případě výpadků dodávek ropy z Družby zásoboval Česko plně západní cestou.“

V první polovině letošního roku se dokončí zbylé provozní testy a také technické práce na Centrálním tankovišti ropy. Od poloviny letošního roku budeme připraveni přejít na plné zásobování Česka pouze neruskou ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.

Konsorcium TAL si vždy uvědomovalo strategický význam projektu TAL-PLUS pro energetickou bezpečnost České republiky a plně se angažovalo v jeho realizaci. Jsme rádi, že můžeme oznámit, že test cílové kapacity realizovaný v prosinci 2024, byl úspěšně dokončen. Tohoto výsledku bylo dosaženo díky společnému úsilí investovanému všemi zúčastněnými stranami: MERO, akcionáři, týmem TAL a dodavateli,“ dodal generální ředitel TAL Alessio Lilli.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Seven energy
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
SmVaK
Vodárenství.cz
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
SEWACO
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP
Compag
ORGREZ
Ekosev
JMK Recycling
REMA
Huawei
Nevajgluj
Ekolamp
ZEVO Písek
SKS logo
Meva