Polemika: Dokážeme vysbírat 90 % PET lahví a plechovek bez záloh? II. část

Evropská komise v minulém roce navrhla zpřísnit legislativu týkající se sběru nápojových PET lahví a plechovek. Pokud bude návrh v této podobě schválen, Česká republika bude muset sběr těchto odpadů zintenzivnit v kratší době, než se myslelo, nebo zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky. Proto se i dnes ptáme, zda budeme schopni cílů dosáhnout bez zálohového systému.

Připravovaný návrh evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu pro členské státy navrhuje povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nebudou už v roce 2026 schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů. Česká republika dosahuje sběru těchto odpadů kolem 82 %. V pokračování naší polemiky jsme odborníkům položili stejnou otázku jako v první části:

Jsme schopni dosáhnout požadovaného cíle bez zavedení zálohového systému? Pokud ano, tak jak?

Polemiky se zúčastnil Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí, Václav Král z Teplárny České Budějovice a Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu měst a obcí ČR.

Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí

Požadavek na dosažení cílů sběru 90 % pro plastové nápojové lahve a 90 % pro kovové nápojové nádoby již v roce 2026, pokud členský stát nebude zavádět zálohový systém, je uveden v návrhu nařízení o obalech. Ten byl předložen Evropskou komisí v listopadu 2022, nejedná se tedy o schválený návrh.

Uvedený článek stanovuje nerovné podmínky pro státy, které budou mít zálohový systém a které nikoli. Česká republika k němu má proto výhrady. Pro státy, které již mají zálohový systém zavedený se plnění cílů 90 % v návrhu od roku 2026 nepožaduje, tento požadavek směřuje pouze na státy bez zálohového systému. To je z pohledu České republiky problematické. Rovněž je nejasná vazba mezi směrnicí o jednorázových plastech (plnění cíle sběru nápojových lahví až v roce 2029) a návrhem nařízení o obalech v této oblasti.

Přečtěte si také:

Polemika: Dokážeme vysbírat 90 % PET lahví a plechovek bez záloh? I. část

Český systém třídění obalových odpadů dosahuje dobrých výsledků pro řadu skupin obalů ve srovnání s jinými státy EU. Co se týče celkové recyklace obalových odpadů, tak se Česká republika nachází na desátém místě v EU (data za rok 2020), se stejnou úrovní jako například Německo. U plastových obalů byla Česká republika v recyklaci na místě dvanáctém. Míra sběru plastových lahví se pohybuje podle posledních dat na úrovni 80 %.

Český systém je tedy efektivní a bude nezbytné ho dále rozvíjet právě pro možnost dosahování nových cílů, které jsou pro Českou republiku závazné a které jsou vytyčeny pro následující roky 2025, 2029, 2030 a 2035, a to v různých oblastech obalového hospodářství. Těchto cílů samozřejmě bude přibývat (i za horizont roku 2035), což dokládá právě projednávané nařízení o obalech.
Dosahování stanovených povinných cílů je možné různými způsoby. Samotné zavedení zálohového systému nevnímá MŽP jako jediný a dostačující předpoklad pro automatické dosahování vysokých úrovní sběru ani pro vybrané skupiny nápojových obalů.

Je potřeba velmi dobře legislativně formulovat požadavky na provoz těchto nových systémů, aby bylo možné očekávat dosahování dostatečně ambiciózních cílů. Rovněž je potřeba dobře promýšlet adekvátní zasazení případného zálohového systému do existujícího systému v České republice.

Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice

Evropská legislativa chce skutečně výrazně urychlit nutnost sběru nápojových PET obalů na míru 90 % od roku 2026, což je o celé 3 roky dříve, než bylo původně předpokládáno. Jelikož se jedná o Evropské nařízení, bude se týkat všech členských států v EU. Pokud se dnes podíváme na Evropu jako celek, žádný stát zde nesesbírá nutných 90 % nápojových obalů bez depositního systému.

Naopak státy, které míru 90 % sběru dosahují, jej dosahují právě díky nějaké formě zálohování. Za ta léta jsme v České republice vybudovali vcelku výkonný systém sběru. Občan musí překonat v průměru vzdálenost okolo 100 m k nejbližšímu kontejneru na tříděný odpad. Tzv. intenzifikace sběrné sítě, probíhá kontinuálně a míra samotného sběru se výrazně nezvyšuje, spíše stagnuje. Je proto na místě se ptát, zda-li stávající systém sběru nenarazil na svoje limity. Já myslím, že ano. Tedy odpověď je, že bez depositního systému nemá Česká republika šanci požadované míry sběru dosáhnout.

Navíc tento adresný a lépe kontrolovaný způsob sběru obalů/odpadů a přímá návaznost na jejich následné využití v potravinářských rPET, jednoznačně vede k transparentnímu navýšení objemu recyklace a snížení litteringu.

Pavel Drahovzal,starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu měst a obcí ČR

Dle dostupných údajů EKO-KOMu i státu (ISPOP), legislativních povinností zákona o odpadech v oblasti třídění dopadů přenesené na obce a města a dle definovaných dotačních podpor od SFŽP aj. evropských či národních poskytovatelů dotací na zeefektivňování odpadového hospodářství českých měst a obcí vyjadřuje Svaz měst a obcí ČR přesvědčení, že jsme schopni dosáhnout těchto limitů třídění dle evropské legislativy.

Další podmínkou však je, že Evropská komise a Evropský parlament nebude vydávat „omezující a direktivní“ předpisy, jak mají být jednotlivé toky odpadů sbírány, selektovány a dále zpracovávány, ale ponechají pouze limity na třídění a využití odpadů, přičemž trh, dohoda a vývoj technologií určí způsob zpracování odpadů, které se na městech obcích vytřídí. Vycházíme i z toho, že za posledních 27 let města obce v ČR ve spolupráci s občany, neziskovým sektorem, státem a dalšími účastníky odpadového hospodářství vybudovaly funkční systém třídění a využití odpadů a jsme tak schopni tento systém dále rozvíjet a posilovat a tím i dosáhnout těchto limitů, obdobně jako je tomu v Belgii.