Reklama

15. 11. 2017  |  Aktuality  |  Autor: Komora OZE

Ode dneška do konce roku „jede“ ČR pouze na energii z biomasy

Právě 46 dní zbývajících do konce roku symbolicky představuje očekávaný 13% letošní podíl biomasy na spotřebě energie v Česku.

Energie z biomasy má mnoho podob od palivového dřeva, kterým topí čtvrtina českých domácností, přes dřevní peletky, jimiž domácností vytápějí své domy, až po elektřinu, kterou vyrábí bioplynové stanice z odpadů. 

Vytápění na biomasu - ať už dřevem nebo v automatických kotlech na pelety - pomáhá zbavit malá města a vesnické oblasti smogu. Na kotle na biomasu navíc kraje vyplácejí tzv. kotlíkové dotace. Pár zajímavých čísel: 

  • v ČR se vyrábí přes 300 tisíc tun pelet ročně, dost pro 60-80 tisíc domácností. Dvě třetiny z toho se ale vyváží. A i když počet domácností topící peletami roste, je jich stále jen asi 25 tisíc. Na druhou stranu, stále asi 380 tisíc domácností topí špinavým uhlím. Je to škoda: malá města a vesnické oblasti se každý rok halí do škodlivého smogu. 
  • Česko už efektivně podporuje výrobu tepla z čistých zdrojů. Stát by ale měl ještě udělat dvě věci: především přestat v kotlíkových dotacích podporovat tzv. kombinované kotle, protože lidé v nich pálí dál špinavé uhlí. A na druhou stranu by měl motivovat domácnosti k čistému vytápění tak, že sníží DPH na palivové dřevo, pelety a brikety. 

Klíčové statistiky a porovnání: 

  • Podíl všech obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konečné spotřebě energie v roce 2015 byl 16,3 % (z OZE pocházelo 14,1 % vyrobené elektřiny, 19,8 % tepla a chladu a 6,5 % spotřeby energie v dopravě). [1] 
  • V Česku má biomasa největší význam (podíl) ve vytápění: 19%. Většina spotřeby připadá na domácnosti (67 %), menší část na průmysl (18 %) a zbytek na ostatní odvětví. Elektřiny se z biomasy vyrábí necelých 6 % (a víc než polovinu z toho zajišťuje bioplyn). 
  • V Česku v roce 2015 pracovalo přímo či nepřímo v odvětví bioenergetiky 11 450 lidí, nejvíce v sektoru pevné biomasy(8 900 míst). [1] Pro porovnání: ve výrobě mléčných výrobků pracuje asi 8,5 tisíce a ve zpracování a konzervování masa a masných výrobků asi 21 tisíc lidí. [2]

Na několika místech ČR se koná zábavně osvětový program a organizátoři přinášejí nové statistiky a zajímavá porovnání. Den bioenergetiky pořádá CZ Biom – České sdružení pro biomasu (CZ Biom) ve spolupráci s Komorou obnovitelných zdrojů energie (Komorou OZE).

Smyslem akce je poukázat na význam energie z dřevní štěpky, slámy, pelet nebo bioplynu ve výrobě obnovitelné elektřiny a tepla a připomenout si tak v současnosti nejvýznamnější obnovitelný zdroj v Česku i Evropě. Akce je součástí Evropského dne bioenergetiky, který organizuje AEBIOM – Evropské sdružení pro biomasu se svými partnery napříč evropskými zeměmi.

"Výměna uhelného kotle za uhelný je jako výměna krabičky cigaret za krabičku cigaret. Kraje by proto měly zarazit vyplácení dotací na ty kotle, ve kterých jde spalovat i uhlí a zaměřit se na opravdu čisté a přitom komfortní vytápění."

"Nejjednodušší a přitom levnou náhradou za uhlí jsou právě pelety. Ve spojení s automatickým kotlem zajistí bezmála tak pohodlné vytápění, jako plyn. Většímu tuzemskému využití pelet by pomohlo snížení DPH – pro stát je takové snížení DPH zanedbatelné, ale každá domácnost tak může mít cenově přijatelné a šetrné vytápění."

“Energie z bioplynu je v místě své výroby velmi levný zdroj energie, který už dnes na stovkách míst usnadňuje zemědělcům jejich podnikání. Pomáhá vytvářet a udržovat pracovní místa a brání vylidňování venkova. V sousedství bioplynek vyrůstají například skleníky na celoroční pěstování rajčat nebo bylinek nebo sušárny.

Další příležitostí je možnost čistit bioplyn na kvalitu zemního plynu a pak ho vtláčet do plynařské sítě. Tento biozemní plyn neboli biometan je velmi šetrný k životnímu prostředí i proto, že se k jeho výrobě často používají odpady, které jinak končí na skládkách. Biozemní plyn je na rozdíl od zemního plynu domácí zdroj,” řekl Adam Moravec z CZ Biom.

Prameny:

[1] Nejnovější data z bioenergetiky (nejčerstvější čísla jsou z roku 2015) pro EU-28 zpracované z dat EUROSTAT a dalších zdrojů Evropským sdružením pro biomasu AEBIOM. Ke stažení zde

[2] Panorama potravinářského průmyslu 2013, Ministerstvo zemědělství ČR, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha, 2014; citováno přes studii MŽP, viz s. 8. 

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372