Evropský parlament ve středu schválil ambiciózní recyklační cíle, které jsou součástí nové legislativy o zpracování odpadu zaměřené na přechod k oběhovému hospodářství.
Zlepšení odpadového hospodářství může podle poslanců přinést pozitiva také v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, či veřejného zdraví.
Čtyři schválené legislativní návrhy jsou součástí reformního balíčku zaměřeného na přechod Unie k oběhovému hospodářství, v rámci kterého by měla být hodnota produktů, materiálů a zdrojů zachována co nejdéle.
Na textu směrnic se poslanci již dohodli s ministry členských států EU.
Do roku 2025 by se mělo recyklovat alespoň 55 % komunálního odpadu, tedy odpadu z domácností a malých podniků.
Do roku 2030 by podíl recyklovaného odpadu měl dosáhnout 60 % a do roku 2035 alespoň 65 %. Recyklovat by se v roce 2025 mělo také minimálně 65 % odpadu z obalů, přičemž tento podíl by měl do roku 2030 vzrůst na 70 %.
Nová legislativa stanovuje také samostatné cíle pro jednotlivé obalové materiály, například pro papír, karton, plast, sklo, kov a dřevo.
Skládkování
Nová právní úprava také zavede limit na množství odpadu, který může skončit na skládkách. V roce 2035 by to mělo být maximálně 10 % komunálního odpadu.
V roce 2014 neskončila téměř žádná část komunálního odpadu z Belgie, Dánska, Německa, Nizozemí, Rakouska a Švédska na skládkách.
Země jako Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Řecko a Malta skládkovaly ve stejném roce více než tři čtvrtiny svého komunálního odpadu.
V České republice se podle údajů Eurostatu v roce 2016 vyprodukovalo 339 kg odpadu na osobu.
Přibližně 50% komunálního odpadu skončilo na skládkách, 34% se recyklovalo nebo kompostovalo a 16% se spálilo.
Textilní a nebezpečný odpad, který vyprodukují domácnosti, by se měl od roku 2025 sbírat odděleně.
Biologicky rozložitelný odpad by měl být také sbíraný odděleně nebo domácnostmi přímo kompostovaný.
Snížení potravinového odpadu o polovinu
Členské státy by se měly v souladu s cíli OSN v oblasti trvale udržitelného rozvoje zaměřit na snížení objemu potravinového odpadu, a to o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030.
Ve snaze předcházet samotné tvorbě potravinového odpadu by členské státy měly stimulovat sběr neprodaných potravin a jejich bezpečnou redistribuci.
Podle poslanců je také nutné důsledně spotřebitelům vysvětlovat rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby potravin.
„Tímto balíčkem se Evropa pevně zavázala k udržitelnému ekonomickému a sociálnímu rozvoji, jehož součástí se konečně stanou průmyslové politiky a ochrana životního prostředí,“ uvedla zpravodajka Simona Bonafe (S&D, IT).
„Oběhové hospodářství není ve skutečnosti pouze politikou nakládání s odpadem, jde rovněž o způsob obnovy surovin s cílem nepřetěžovat už tak vzácné zdroje naší planety, mimo jiné výraznou inovací našich výrobních systémů," poznamenala.
"Tento balíček obsahuje také důležitá opatření týkající se nakládání s odpady, ale současně jde ještě dále, protože vymezuje pravidla, která zohledňují celý životní cyklus výrobku a jeho cílem je změnit chování podniků a spotřebitelů.
Členské státy budou poprvé povinny dodržovat jednotný společný legislativní rámec," dodala.
Další postup
Parlamentem schválené texty čtyř směrnic musí před publikováním v Úředním věštníku Unie formálně podpořit také Rada (ministrů) EU.
Souvislosti
Oběhové hospodářství je založené na minimalizaci tvorby odpadu a na opravě, renovaci či recyklaci existujících produktů a materiálů za účelem jejich opětovného využití.
Posun směrem k oběhovému hospodářství znamená snížení negativních dopadů na životní prostředí, zvýšení bezpečnosti dodávek surovin, posílení konkurenceschopnosti a inovací, vyšší růst a tvorbu nových pracovních míst.
Komentáře