Stanovený cíl Evropské komise snížit množství potravinového odpadu do roku 2030 o 50 % reflektuje skutečnost, kdy se jen v Evropské unii ročně plýtvá až 88 mil. tun potravin. Na každého z nás tedy připadá mezi 95 až 115 kg znehodnocených potravin ročně. K největším ztrátám dochází u samotných domácností, a to okolo 40 %.
Minimální trvanlivost potravin
Příčinami plýtvání u domácností jsou zejména špatný management hospodaření s potravinami, nízké povědomí o významu označování potravin a nízká míra informovanosti o využitelnosti ještě zdravotně nezávadných potravin. Odhaduje se, že vzniku až 60 % potravinového odpadu lze zabránit. Jako nejúčinnější nástroj se jeví vzdělávání a osvětové kampaně.
Velký problém stále dělá spotřebitelům schopnost rozlišit pojmy „Minimální trvanlivost“ a „Spotřebujte do“. V prvém případě lze potraviny i po datu uvedeném na etiketě konzumovat.
„Údaj pouze upozorňuje na skutečnost, že kvalita takové potraviny nemusí být nejlepší. Například Německo od letošního roku prodává ve svých řetězcích trvanlivé potraviny po datu spotřeby. V ČR jsou v některých řetězcích tyto výrobky označeny a prodávají se za sníženou cenu“ uvádí pro zářijové číslo časopisu Odpadové fórum Věra Doušová, předsedkyně České Federace potravinových bank.
K tomu dodává, že „Téměř čtvrtina Evropanů si myslí, že by se taková potravina neměla konzumovat. V ČR je situace ještě o něco horší.“ Naopak výraz „Spotřebujte do“ označuje datum, po kterém už není konzumace potraviny bezpečná.
První FoodBox v ČR
Plýtvání v domácnostech iniciovalo ke vzniku prvního veřejného místa tzv. FoodBoxu v Brně. Ten je určený k darování potravin hromadících se v našich domácnostech, u kterých se předpokládá, že se nestihnou včas zkonzumovat. Druhým jeho přínosem je možnost pravidelného darování potravin hned za pokladnami brněnského obchodního řetězce.
Spuštění provozu FoodBoxu předcházel vývoj řešící požadavek na odolnost zařízení a na předcházení znehodnocení vhozeného jídla.
„Potravinové dary jsou různorodé nejen svým druhem, ale především svou váhou a tvarem použitého obalového materiálu. Bylo nutné najít technické řešení v podobě systému sesuvných plošin minimalizující riziko poškození obsahu vhozených potravin“ uvádí k tématu pro Odpadové fórum Iveta Matoušková z Potravinové banky Brno.
K tomu dodává: „Vybrané jídlo jde k cílovým spotřebitelům do azylových domů, domovů pro seniory, útulků pro matky v tísni, organizací na pomoc drogově závislým nebo třeba i do Klokánků.“
Plýtvání potravinami ve školních jídelnách
Plýtvání se dotýká i veřejného stravování, tedy i školních jídelen. Těch je v ČR více jak 8 tis. a denně se v nich pro děti, učitele a další zaměstnance uvaří přibližně 1,5 mil. obědů. Dle průzkumu iniciativy Skutečně zdravá škola však 20 až 35 % připravovaného jídla skončí jako odpad.
„K plýtvání dochází ve všech fázích práce s potravinami a pracovníci školních jídelen by nad tímto problémem neměli zavírat oči,“ uvedla pro Odpadové fórum Zdeňka Macháčková, ředitelka školní jídelny v Chlumci nad Cidlinou.
Jedním z klíčových prvků prevence je systém objednávek, k čemuž Macháčková uvádí „Objednávání by mělo vycházet z reálných odhadů potřeb na nejbližší období s ohledem na skladovací možnosti a dobu trvanlivost. Je potřeba dohodnout s dodavateli závoz i vícekrát v týdnu, aby bylo možné ohlídat čerstvost potravin“.
Navíc dodává, že bohužel k největšímu plýtvání dochází při výdeji „Jídlo uvařené dle objednávek si někteří strávníci, bez předchozího odhlášení, prostě nevyzvednou.“
Dalším problémem je prostý fakt, že některé pokrmy strávníkům jednoduše nechutnají nebo jim nevyhovuje samotná velikost porce. „Kuchařky často řeší dilema, zda mají postupovat podle norem nebo velikost porce upravit dle přání strávníků.
Naštěstí řadě škol tento problém není lhostejný a situaci řeší vnitřním řádem ukládajícím strávníkům povinnost zamezit plýtvání potravinami,“ komentuje situaci Macháčková, která zlepšení situace spatřuje především v osvětě.
Dopady novely zákona č. 110/1997 Sb.
Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích přikazuje obchodním řetězcům s prodejní plochou nad 400 m2 nabídnout neprodané potraviny vhodné ke spotřebě potravinovým bankám. Dle předpokladů se množství darovaných potravin, které by se jinak staly odpadem navýšilo o 30 %.
„Pražská potravinová banka má 22 000 odběratelů a v minulém roce jim rozdala cca 200 tun potravin,“ uvádí pro Odpadové fórum Věra Doušová. Zároveň ale dodává: „Odvrácená stránka věci spočívá v tom, že ačkoli vyšel již v lednu zákon přikazující darovat tyto potraviny, dosud se nerozhodlo o tom, kdo bude náklady s tímto spojené nést“.
Potravinové banky upozorňují, že pokud vláda nerozhodne o novém způsobu financování, pak dojdou finanční prostředky na jejich provoz ještě tento podzim.
Potravinové banky dostávají na svůj provoz každoročně příspěvek od ministerstva zemědělství ve výši 1 mil. Kč. Avšak v praxi se ukazuje, že náklady na provoz jsou mnohonásobně vyšší. Banky musejí financovat pronájem prostor skladů, energie především pro chladící a mrazící zařízení, pohonné hmoty, zákonné pojištění, mzdy a odvody.
„V tuto chvíli pracují řidiči a skladníci ve všech skladech denně přesčas, bez jistoty, že jim tato práce navíc bude někdy zaplacena. Ředitelé bank ani nemohou přijímat nové zaměstnance pro nedostatek finančních prostředků“ dodává Doušová. Situace je tedy ve stavu, kdy reálně hrozí, že původně dobře zamýšlený zákon ohrozí existenci potravinových bank.
Konference Předcházení vzniku odpadů (20. – 21. 9. 2018)
Hlavním tématem letošní konference budou všudypřítomné plasty představující výzvu pro současnou společnost z pohledu ochrany životního prostředí. Úvod konference nezapomene ani na prevenci z pohledu místních samospráv v kontextu s omezením skládkování v roce 2024.
Druhý den bude kompletně věnován potravinovému odpadu. Účastníci se tak mohou těšit na aktuální informace z Evropské Komise, Ministerstva zemědělství nebo potravinových bank. Konference nezapomíná ani na představení zajímavých projektů.
Komentáře