Na akci se diskutovalo o okolnostech, za jakých může být zajištěna na jedné straně ochrana instalace před krádeží či poškozením, na straně druhé ochrana veřejnosti před úrazem, a to i s ohledem na veřejný zájem na volné průchodnosti krajiny.
Z kulatého stolu vyplynulo, že u vyvýšených konstrukcí typických pro sady a vinice nemusí být chybějící plot problém při pojištění a financování projektu, nicméně většina existujících trvalých kultur je už dnes oplocena tak či tak. Sadaři a vinaři totiž využívají výjimku z práva na volný průchod krajinou v zákoně o ochraně přírody a krajiny (§ 63 odst. 3). Hospodáři si budou muset dávat pozor toliko při zakládání a oplocování nových sadů, kde může jejich záměr kolidovat se zájmem na ochraně přírody a krajiny (zejména migrace zvlášť chráněných druhů živočichů).
Na druhou stranu, část účastníků upozorňovala na relativně malý zásah sadů a vinic (s ohledem na jejich typické rozměry) ve srovnání s více disruptivními stavbami, jako jsou kilometry dálnic, které krajinu přepůlí (navzdory zmírňujícím opatřením) úplně.
V druhé části se kulatý stůl věnoval vertikální instalaci agrivoltaiky na loukách a ochranných pásech polí, kde se oplocení z krajinářských důvodů povoluje jen zcela výjimečně. Vertikální konstrukce se totiž nachází pouhý metr nad zemí a podle odborníků je její úplné zabezpečení před prostou krádeží či poškozením bez plotu takřka nemožné. Vše by tak záleželo na ceně rizika pro investora, která by se odvíjela mj. od míry kriminality v dané oblasti.
Přítomní zástupci ministerstev přislíbili, že závěry středeční věcné diskuze zohlední při úpravách projednávané novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, a především pak při chystání prováděcí vyhlášky, kde budou podmínky provozování agrivoltaiky specifikovány.
Komentáře