Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy

| autor: Tisková zpráva MPO0

Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy

Chápu, panu Babišovi a jeho hnutí jde o všechno. Je potřeba mediálně překrýt jeho trestní stíhání kvůli dotačnímu podvodu s Čapím hnízdem a rozhodování slovenského soudu o Babišově (ne)spolupráci s STB.

V příběhu o tom, že ministr Havlíček přihrál český národní poklad nějaké podivné australské společnosti, je ale potřeba se dobře zorientovat. Klíčová jsou fakta a platné zákony České republiky. Pokud se budeme zabývat pouze fakty a vynecháme vymyšlený příběh kolem, zjistíme, že ve skutečnosti je to s českým lithiem úplně jinak.

Na prvním místě je potřeba přiznat objektivní fakt, že od počátku 90. let stát zcela rezignoval na systematický průzkum našeho nerostného bohatství a potenciálních, z dnešního pohledu zajímavých, surovin. Stát má dnes v tomto ohledu jen velmi málo informací o tom, co české podzemí ukrývá. O nezájmu státu něco těžit již ani nemluvím.

I díky tomuto faktu se stalo, že v roce 2009 si tehdy česká společnost Geomet požádala ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území na Cínovci a v roce 2010 také první průzkumnou licenci získala. V roce 2011, 2016 a 2017 získala od MŽP zbývající tři. První dvě pak byly ze strany MŽP prodlouženy v letech 2014 a 2015 a následně, v letech 2014 a 2017 společnost Geomet získala i dva předchozí souhlasy ke stanovení dobývacího prostoru.

Právě to je na celém příběhu rozhodující. To, že v průběhu těch let Geomet koupila australská společnost EMH, je vedlejší.

Podle platného horního zákona má totiž ten, kdo získá licenci na průzkum daného území, přednostní právo i na případnou budoucí těžbu. A to před kýmkoliv, i před státem a jeho organizacemi.

Zcela úsměvné se z tohoto pohledu jeví sdělení pana Babiše, že to má dělat DIAMO. Ono to ale je spíš smutné, protože člověk, který má ambici se stát českým premiérem, by měl znát platné české zákony. A on je, bohužel pro občany naší země, nezná.

Když jsem nastoupil do funkce ministra průmyslu a obchodu na začátku dubna, snažil jsem se tento stav změnit a pokusit se zachránit pro naši zemi a českou ekonomiku co se dá. Připravil jsem komplexní analýzu, která zmapovala možnosti, jak stát do celého projektu těžby lithia ZNOVU vrátit do hry, včetně záměru uzavřít ono memorandum.

Projednala ji 17. července celostátní tripartita, které se účastní také ministři ze všech koaličních stran, včetně hnutí ANO. A nikdo tento postup nezpochybnil, ani tehdy, ani v následujících měsících. Po jednáních s EMH, kdy jsme zjišťovali jejich záměry ohledně případné těžby a následného zpracování suroviny, jsme dosáhli porozumění, že by se stát mohl v budoucnu do projektu lithia zapojit.

Cílem těchto mých kroků bylo maximalizovat zájem ČR, aby surovina, která se u nás vytěží, byla u nás také zpracovávána až do finální podoby, například lithiových baterií. To by přeci mohla být pro český průmysl a celou naši ekonomiku ohromná příležitost.

A teď k onomu memorandu. O něm jsem informoval pana ministra Brabce (a zároveň místopředsedu ANO), který mi 26. září písemně sdělil, že jeho uzavření je jedním ze správných kroků, jak uvedený záměr státu naplnit. Pan kolega Brabec měl mnoho možností a dostatek času mi sdělit, že s jeho uzavřením nesouhlasí, že je to slovy pana Babiše „loupež“.

Nic takového se ale nestalo. Kdo tady tedy lže? Zcela směšně pak působí zpráva, která se objevila ve středu odpoledne, že pan Brabec, který v předchozích dnech svůj dopis na veřejnosti hájil, si po 15-ti dnech dodatečně vzpomněl, že to byla chyba úředníka, ze kterého pan Brabec udělal jen obětního beránka. Je to smutné, ale tomuto příběhu věřit nikdo nemůže.

Právní důsledky memoranda nejsou pro ČR žádné. Není to totiž žádná smlouva, ani dohoda. Jsem rád, že toto moje stanovisko potvrdili ve středu v pořadu Události na ČT tři na sobě (a na politických stranách) nezávislí odborníci na mezinárodní právo, kteří tento obor vyučují na našich univerzitách v Praze, Brně a Olomouci.

To, co z memoranda vyplývá, je možnost, aby se stát, pokud o to bude mít zájem, mohl v budoucnu do projektu lithia znovu vrátit. Možností je celá řada. O tom ale samozřejmě budou rozhodovat budoucí vlády.

Bohužel pro smyšlený příběh pana Babiše se nepotvrdilo ani to, že by za společností EMH stál „nepřítel státu“ pan Bakala. Takže celá konstrukce, kterou se tady v uplynulých dnech pokoušel pan Babiš vnutit české veřejnosti, se rozpadla jak domeček z karet. Je to smutné, ale zároveň poučné. Věřím, že občané to náležitě ve volbách zhodnotí.

Jiří Havlíček, Ministr průmyslu a obchodu

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK