Dle Evropského parlamentu bude unijní uhlíkové clo (tzv. carbon border adjustment) novým vlastním zdrojem prostředků pro evropský rozpočet. Dle některých by pak tyto prostředky navíc měly být dále přesměrovány k nejchudším zemím světa, aby byl proces dekarbonizace urychlen i mimo EU.
O výroku člena Evropského parlamentu za Stranu zelených Yannicka Jadota informoval v tomto týdnu portál Euractiv. Dle něj by případné zavedení dalšího cla na hranicích EU mohlo být v nesouladu s pravidly Světové obchodní organizace. Způsob, jak se konfrontaci vyhnout, by byla alokace některých prostředků na financování nízkouhlíkových technologií rozvojovým zemím. Alespoň to se uvádí v reportu týkajícím se uhlíkového cla, který pro Evropský parlament Jadot zpracoval a o kterém bude nyní Parlament hlasovat.
Vyšší clo na energii z fosilních zdrojů, později i na zboží
Zavedení cla na hranicích EU, které by svou hodnotou reagovalo na emisní náročnost daného zboží, je stanoveno ve strategických dokumentech EU, včetně Evropské zelené dohody.
Zpoplatněna by prvotně byla energie, tedy nejen samotné formy energie, ale například i dovážené energetické suroviny, následně pak energeticky náročné produkty jako ocel, cement a hliník i jiné importované produkty. Clo by mělo být zavedeno nejpozději v roce 2023.
Rozpor s pravidly Světové obchodní organizace
Zavedení nové formy cla by mohlo být v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Podle Jadotovy zprávy by nastavení využití prostředků mohlo hrát významnou roli při posuzování ze strany WTO. Přesměrování prostředků tak, aby byly dále využity pro ozeleňování ekonomiky, by totiž, dle jednoho z hlavních představitelů WTO Alana Wolffa, mohlo pomoci při posuzování na půdě této organizace.
Jako jeden z hlavních problémů WTO vnímá to, že by vybrané prostředky podpořily některé průmyslové sektory. Jako podpora těchto je totiž uhlíkové clo často vnímáno. Dle environmentálního výboru Evropského parlamentu by proto mohlo být problematické, pokud by prostředky směřovaly bez dalšího určení do financování Evropského plánu obnovy.
Někteří členové Parlamentu tak navrhují, aby část prostředků byla určena na podporu zelené infrastruktury v chudších státech světa. Dovoz právě z méně rozvinutých zemí by, mimo jiné, uhlíkové clo zatížilo a mohlo by mít značný dopad na jejich ekonomiky.
Komentáře