2/2023

Jenom dva druhy popelnic na odpad? Dobrý nápad, ale před 26 lety

| autor: Martina Jandusova5

Kontejnery na tříděný odpad
zdroj: Wikimedia.org

Možná, že to chvíli trvalo, ale lidé se naučili třídit. Tři čtvrtiny Čechů dnes separuje své odpady do barevných nádob. Nicméně místo toho, abychom v tom pokračovali dál a snažili se dosáhnout ještě lepších čísel to vypadá, že bychom měli všechno zrušit a na tříděné odpady zavést jednu popelnici.

Budování celorepublikového systému, zajišťujícího třídění a využití obalových odpadů, započalo v roce 1997 společně se založením autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Od té doby spotřebitelé třídí odpady z použitých obalů do barevných nádob, které jsou sváženy sběrovou technikou, dotříďovány a využívány nebo likvidovány.

Vedle černých popelnic na směsné komunální odpady na začátku stály základní nádoby na tříděné odpady: modré na papír, žluté na plast a zelené na sklo. V současné době už je do příslušné nádoby možné vytřídit elektroodpady či kovy, textil nebo bioodpad. Systém, který se začal budovat před 26 lety, by se ale nyní měl dočkat změn, a to velmi výrazných.

Ministr životního prostředí Petr Hladík, který byl před několika měsíci uveden do funkce, pro deník Právo uvedl, že do budoucna by měl zůstat pouze jeden kontejner na separovaný odpad a druhý na směsné komunální odpady. Dle slov ministra budou obce tříděné odpady odvážet na optickou dotřiďovací linku, čímž má dojít k omezení popelnicového smogu a „výraznému zlevnění systému svozu odpadu, protože do jedné popelnice bude možné dát papír, plast, oblečení, kov, hliník a tak dále.“

Obojí je ovšem přinejmenším sporné. Podle starostů budou mít města a obce i nadále stejné náklady na svoz, jelikož vytříděnou směs odpadů bude nutné svážet častěji. Zároveň vozy budou při svozu muset urazit delší vzdálenost, mnohdy více než 100km, dokud nebude existovat v ČR více automatických linek než dnes, kdy máme po jedné v Brně, Praze a Ostravě. Předpokládá se sice vybudování dalších dotřiďovacích linek s automatizovaným provozem, jenomže je zřejmé, že jejich počet bude nižší, takže bude nutné vybudovat překladiště. Je otázkou, jak se investoři pohrnou do budování drahých dotřiďovacích linek, když jim zálohování vezme dvě nejlukrativnější komodity z odpadového toku.

Tento obsah je uzamčen

Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.

Komentáře

  1. Za podmínky že bude ekonomicky výhodné budovat další automatizované dotřiďovací linky, a toho lze dosáhnout jedině nastavením výhodných ekonomických podmínek, což má v gesci také stát, má ministr Hladík pravdu, což mohu jednoznačně z praxe svozu a třídění potvrdit.

  2. Ani pan Hladík v příspěvku a ani ministr Hladík nemají a nemohou mít pravdu. Těch popelnic bude třeba stejné množství a budou se muset svážet stejně často jako dnes. A už dnes se všude svážejí méně než by bylo třeba. Obce šetří a tak mají objednáno menší dobu svozu než by mohla být. Svozové společnosti navíc nevyužívají chytré popelnice a jsou spokojeny s pravidelným svozem, protože na něm vydělají daleko více.

  3. Jednoznačně souhlasím s argumenty v článku. K celé diskusi mi chybí skutečně důkladné posouzení zátěže/ceny/náročnosti obou systémů - stávajícího o vs. toho navrhovaného panem ministrem zatím pouze hypotetického, protože jeho efektivita závisí na počtu/kapacitě/technologii automatických třídících linek v budoucnu. Analýza by měla být zpracována jako LCA/LCE a představena odborné veřejnosti. Skoro se člověku nechce věřit, že by se vyplatilo nevytřídit a priori aspoň např. sklo, kovy, papír vs. plast, které od sebe rozezná každý. Do ekonomické úvahy je třeba zahrnout i odvoz vytříděných druhů odpadu od automatické třídičky na místa jejich zpracování. Ano, jednotlivé typy plastů dobře rozdělit zatím neumíme - ale to je právě výzva pro automatickou linku, která je schopna jemného třídění směsných plastů.

  4. Dobrý den, @gustavsonius@seznam.cz - ano, povedlo se nám to v Mladé Boleslavi včetně toho tankování bioCNG do autobusů! A jinak si myslím, že je ve všem nutné postupovat s rozumem a hlavně využívat odpad, tak aby potenciál každé jednotlivé složky komunálních odpadů, ať už recyklační či energetický byl z co nejvyššího % podílu využit. Mimochodem tím opravdu nemyslím výstavbu technologicky zastaralých roštových spaloven s předimenzovanou kapacitou, které nyní v ČR za podpory vysokých dotací by měly vzniknout.

  5. Má osobní zkušenost ze Švédska: veřejných míst s tříděným odpadem tu není takové množství a každý má doma dvě černé velké popelnice, které nijak zářivě do okolí nesvítí. Ovšem každá popelnice uvnitř je rozdělená na 4 - 5 částí (barevné sklo, bílé sklo, plasty, kovy, obecný papír, lepší papír - noviny, BRKO, tuším guma a oleje se dávají zvlášť). Lidé, kteří myslí, nikdy nevymění třídění zadarmo (uživatelem) za drahou automatickou linku jen kvůli pohodlnosti. Mají tu dva typy sběrných vozů, kdy jeden vyprazdňuje popelnici 1 a druhý popelnici 2, a ve vozech zůstává vše oddělené. BRKO se doveze do bioplynové stanice za městem a používá se na pohon autobusů si vytápění a následné hnojení zbytkem po fermentaci. Je toto někde v ČR? A ještě řečnická otázka: jak hodlá min. Hladík vytřídit BRKO ze směsného odpadu?

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP