Na základě přibývajících zkušeností s aplikací zákona o ochraně ovzduší v praxi a vzhledem k aktuálním potřebám se ukázalo jako nezbytné novelizovat zákon o ochraně ovzduší. Novela v současné chvíli prochází meziresortním připomínkovým řízením a dotýká se téměř všeho, co se ve stávajícím zákoně nachází.
S přednáškou o novele zákona o ochraně ovzduší vystoupil na letošním ročníku mezinárodní česko-slovenské konference, ENVIRO 2023, Jakub Achrer, vedoucí oddělení technologických zdrojů na Ministerstvu životního prostředí. Přítomné seznámil s hlavními změnami, které by měla novela přinést, a poté se hlouběji věnoval několika vybraným tématům.
V červenci na vládě
Novela zákona o ochraně ovzduší, která je poměrně rozsáhlá, se v současné chvíli nachází v meziresortním připomínkovém řízení. Vznikla na základě podnětů, které Ministerstvo životního prostředí obdrželo od krajských úřadů, inspekce, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a to v letech 2019 a 2020.
Vnitřní připomínkové řízení novely proběhlo letos v březnu a ministerstvo očekává, že na konci května bude meziresortní připomínkové řízení ukončeno. Pakliže se v červnu ministerstvo vypořádá se všemi připomínkami, bude návrh zákona na začátku července předložen k projednání vládě.
Přečtěte si také:
Připomínky: Návrh zákona o ochraně ovzduší
Novelizace zasahuje prakticky do všech oblastí zákona o ochraně ovzduší, takže lze říci, že jen malá část zákona zůstane nezměněna. Zásadní věcí je, že dochází k úpravě závaznosti imisních limitů a závaznosti PZKO pro stavební úřady, obce atd. Nově má zákon obsahovat podrobná pravidla pro zařazování činností či technických jednotek do kódů v příloze č. 2. K tomu ministerstvo přistoupilo proto, že kódy se přiřazovaly intuitivně a na základě logiky, žádná podrobná úprava ovšem dosud neexistovala.
Dílčí i zásadní úpravy a návrat institutu
Podobná situace je i v případě sčítacích pravidel, která doznají dílčích úprav. Novou záležitostí bude kontinuální sledování provozního parametru. V návrhu se dále nově přidává digitalizace zjišťování úrovně znečišťování, takže vznikne propojení mezi kontinuálním měřením a informačním systémem kvality ovzduší. To znamená, že výsledky z kontinuálních měření by měly být zveřejňovány v reálném čase.
K částečným změnám má dojít ve způsobu, kterým jsou vydávány programy zlepšování kvality ovzduší. Mění se také pravomoce pro smogové situace, respektive se rozšiřuje působnost regulačních řádů. Dlouho očekávanou a velmi diskutovanou změnou jsou minimální vzdálenosti stacionárních zdrojů od obytných ploch. Jsou tím míněny plochy v územních plánech, které jsou určeny pro bydlení, případně se jedná o smíšené plochy. Nejasná je otázka ploch pro rekreaci.
Z novely dále vyplývá nová povinnost vyhodnocovat zkušební provoz. Znamená to, že tam, kde je zkušební provoz uložen, by měl být i vyhodnocen. Bude tedy nutné se zabývat výstupy ze zkušebního provozu a pokud to bude potřeba, upravit podmínky provozu pro stacionární zdroj.
Ministerstvo se rozhodlo, že do zákona vrátí institut rozhodování o pochybnostech, který rozhoduje, pod jaký kód stacionární zdroj patří a zda má být zákonem regulován. Tzn. zda patří do přílohy č. 2 nebo ne. Institut byl v roce 2012 zákonem č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší vypuštěn. Novela má institut do zákona vrátit, ovšem s tím rozdílem, že o pochybnostech o zařazení do přílohy č. 2 budou rozhodovat krajské úřady.
Významné změny autorizovaných osob
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře