Nejvyšší kontrolní úřad se po šesti letech vrátil ke kontrole starých ekologických zátěží, aby zjistil, zda se dřívější pomalé tempo odstraňování zátěží zrychlilo a zda jsou peněžní prostředky jsou vynakládány hospodárně. Dospěl k závěru, že ne.
Někde se stále ani nezačalo
V roce 1991 zahájila Česká republika proces odstraňování starých ekologických zátěží způsobených činností bývalých státních podniků v období před jejich privatizací. Stát na ně dosud vynaložil finanční prostředky ve výši 66,2 mld. Kč. I tak nebylo v době kontroly NKÚ ukončeno 120 z 327 uzavřených ekologických smluv, čili 37 % z nich. V roce 2006 Ministerstvo financí přišlo s tím, že staré ekologické zátěže budou odstraněny do roku 2015.Ministerstvo následně svůj odhad revidovalo na rok 2028, ovšem za předpokladu, že dojde k urychlení procesu odstraňování zátěží.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně ve včerejší tiskové zprávě konstatoval, že přijatá opatření nebyla účinná a ke zrychlení nedošlo. „Stále existují lokality, ve kterých sanace ani nezačala,“ uvádí NKÚ. Z 504 lokalit evidovaných pod neukončenými ekologickými smlouvami ministerstvo nezahájilo sanaci u 25 % z nich. NKÚ přitom již v minulosti opakovaně upozorňoval, že proces odstraňování těchto zátěží je pomalý a málo účinný. Naposledy v roce 2017.
Graf č. 1: Stav odstraňování SEZ na lokalitách evidovaných pod neukončenými ekologickými smlouvami uvedený v procentech
Zdroj: data MF, vypracoval NKÚ.
„Pomalé tempo ilustrují např. ropné laguny Ostramo. Ekologická smlouva byla uzavřena v roce 1997. Kaly se začaly odstraňovat a likvidovat v létě 2004 a tento proces trval 18 let. Navazující sanace kontaminovaných zemin v blízkosti lagun je stále v přípravné fázi. Skončit by měla v roce 2032, tj. 35 let od uzavření ekologické smlouvy,“ vysvětluje Nejvyšší kontrolní úřad.
Stojí to peníze
Nejenom, že pomalé tempo likvidace starých ekologických zátěží představuje riziko pro životní prostředí, navíc prodlužuje dobu potřebnou k odstranění zbylých ekologických zátěží a má za následek, že státu rostou výdaje. „Odstraňování starých ekologických zátěží prodražují tzv. povinná ochranná sanační čerpání,“ uvádí NKÚ s tím, že se jedná o dočasná nápravná opatření, které mají do definitivní sanace zabránit šíření kontaminace podzemními vodami do okolí.
NKÚ v rámci kontroly zjistil, že dočasná opatření trvala v devíti lokalitách více než 10 let. „Například v lokalitě Koksovna Jan Šverma dokonce nepřetržitě 25 let. Jen za toto jedno opatření už MF zaplatilo celkem 187,3 mil. Kč,“ vysvětluje úřad.
NKÚ dále přišel na to, že i když mělo Ministerstvo financí v letech 2018 až 2022 na zvláštních účtech privatizace k dispozici každoročně 2,5 mld. Kč, díky kterým mělo dojít k urychlení odstraňování starých ekologických zátěží, vynakládalo pouze v průměru jen 35 % této částky.
Graf č. 2: Výše výdajů na odstraňování SEZ vzhledem k předpokládané výši peněžních prostředků k urychlení procesu
Zdroj: data MF, vypracoval NKÚ.
„NKÚ v této souvislosti upozorňuje, že v budoucnu může hrozit nedostatek prostředků na těchto účtech,“ varuje NKÚ s tím, že důvodem jsou nestabilní a kolísavé příjmy a každoroční převádění peněžních prostředků z těchto účtů do státního rozpočtu. „Například v roce 2022 vláda schválila převod 24 mld. Kč a v roce 2023 už dokonce 54 mld. Kč,“ doplňuje úřad.
Úřad také upozorňuje, že existuje riziko nedokončení sanací z důvodu vyčerpání státem poskytnuté garance. Podle zjištění NKÚ v dubnu 2023, kdy probíhala kontrola, nepostačovala u 15 ekologických smluv v 16 lokalitách výše státní garance na pokrytí výdajů potřebných na odstranění zátěží. V 15 případech byly právě kvůli nedostatečné garance sanační práce zastaveny. V jednom případě hradil pokračování sanace lokality sám nabyvatel.
„Za odstranění starých ekologických zátěží sice odpovídá nabyvatel privatizovaného majetku, ale podle platné legislativy u ekologických smluv ukončených z důvodu nedostatečné garance nemůže stát dokončení sanace po nabyvateli vymáhat. V případě zastavených sanací hrozí riziko opětovné kontaminace již sanovaných území a tím i nehospodárnost peněžních prostředků již státem vynaložených na sanaci,“ vysvětluje NKÚ.
Garance státu navíc podle úřadu nevyjadřují reálnou výši peněžních prostředků potřebných na odstranění zbylých zátěží. „Počátkem roku 2023 MF odhadovalo, že na odstranění zbylých SEZ bude potřeba vynaložit dalších 25 až 30 mld. Kč, ale do odhadu nezahrnulo DPH,“ konstatuje NKÚ a dodává, že ministerstvo nedisponuje aktuálním odhadem: „MF vycházelo z více než 10 let starých odhadů, přičemž ceny stavebních prací se ke konci roku 2022 navýšily oproti roku 2015 o 40,7 %, v polovině roku 2023 pak byly vyšší o 43,7 %.“
Podle NKÚ existuje riziko, že poroste počet lokalit, kde sanace nebudou z důvodu vyčerpání státní garance dokončeny a kontaminace se rozšíří i do území, kde sanace proběhla. Navíc pokud ministerstvo nepřijme účinnější opatření, bude odstraňování starých ekologických zátěží trvat nejméně dalších 20 let, tj. nejméně do roku 2042.
Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 23/01 (pdf, 472 kB)
Komentáře