Vznik studie byl podnícen legislativním vývojem v Evropské unii, konkrétně pak plánovanou revizí Směrnice o energetické účinnosti, která by měla stanovit závazné cíle pro energetické úspory na úrovni členských zemí a jejíž finální podoba by měla být známa v první polovině roku 2018.
Právě konkrétní směry nastavení určujících parametrů Směrnice (ve článcích 3 a 7) posloužily jako hlavní vodítka při stanovování jednotlivých scénářů, pro něž studie vyčísluje finanční dopady.
Mírou detailu a svým vědeckým přístupem „bottom-up“ se jedná v celoevropském měřítku o jedinečný materiál, který má stimulovat debatu k energetickým úsporám na národní úrovni, ale také sloužit jako objektivní analytická opora v diskusích na půdě evropských institucí.
V hlavním scénáři, který počítá s pokračováním povinností vyplývajících z článku 7 směrnice ve stávající podobě do r. 2030, by bylo na dosažení očekávaného cíle ve výši 73,5 PJ úspor konečné spotřeby energie nutné vynaložit 510 až 1025 mld. Kč investičních výdajů, z čehož by 190-660 mld. Kč mělo pocházet z veřejných prostředků.
Aktivní účast veřejného sektoru bude nezbytná, aby podnítila zavádění i takových energeticky úsporných opatření, která by soukromé hospodářské subjekty bez veřejné podpory neinstalovaly.
Vyhodnocení dalších scénářů, vč. na parlamentní půdě (ve výborech ENVI a ITRE) schváleného závazku pro 40 % cíl energetických úspor v roce 2030 dle čl. 3 Směrnice, pak naleznete v plné verzi studie.
Celá studie ke stažení zde.
Komentáře