1/2024

Hlavní výhoda digitálního zálohového systému? Využije stávající sběrnou síť

| autor: Martina Jandusova0

img662b9f4ed720c
zdroj: psp.cz

Které řešení je ekonomicky efektivní a nebude mít takový dopad na zákazníky? Jaké jsou náklady na zavedení a provoz klasického zálohového systému oproti digitálnímu systému? A jak by vůbec mohlo digitální zálohování s využitím QR kódů vypadat?

Těmito tématy se zabývaly seminář s názvem Efektivní sběr a třídění obalů s využitím QR kódů, který se uskutečnil 25. dubna v Poslanecké sněmovně. Seminář uspořádal Svaz měst a obcí ČR společně se Sdružením místních samospráv ČR, Hospodářskou komorou ČR, Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a Asociací českého tradičního obchodu.

Prodejny budoucnosti

Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu představil koncept automatizovaných prodejen s bezobslužným prodejem 24/7. Před dvěma lety je začala budovat skupina COOP ve venkovských oblastech, aby mohla obsloužit zákazníky, kteří se během standardní otevírací doby v obci nenachází. „Nejedná se o jednoduchý proces, jelikož je venkov specifická oblast. Ve městech se ze 70 – 80 % platí kartou, na vesnici jen zhruba z 30 – 40 %. Lidé nemají chytrý telefon nebo bankovní účty, i tak jsme se ale nechali inspirovat zahraničními příklady a začali si vytvářet vlastní systém automatizace a digitalizace,“ vysvětluje Březina.


Přečtěte si také:

Zálohování: Ne o tom jak, ale jestli vůbec


Během standardní otevírací doby je prodejna i nadále obsluhována personálem, mimo ni funguje v automatickém režimu. Pro vstup do prodejny si zákazník musí stáhnout aplikaci a disponovat bankovní identitou. Vygeneruje si QR kódy, které mu umožní vstoupit do prodejny, kde se sám pohybuje a provádí nákup.

Nevýhodou těchto prodejen může být fakt, že ne každý je vybaven potřebnými technologiemi. I takovou situaci je ale možné vyřešit, například tím, že se starším zákazníkům rozdají čipové a kreditní karty. V této souvislosti Pavel Březina zmínil prodejnu v Koldíně, kterou provozuje obecní samospráva a kde právě bylo záměrem, aby prodejna byla dostupná skutečně pro všechny.

Tam, kde je cesta pro automatizované prodejny, může být cesta i pro sběr obalů pomocí QR kódů,“ říká Březina a dodává: „Z technologického hlediska bych se toho nebál, zejména do budoucna. Vytváříme něco, co budeme užívat roky dopředu a neměli bychom se zabývat systémy, které tady fungují již 30 let, když technologie poskočili takovým způsobem. Kdo z nás měl před 30 lety mobilní telefon?“

Přesně si určit cíle a vyhodnotit, co se stane

Tomáš Prouza, prezident Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, se zaměřil na ekonomickou efektivitu a zdůraznil, že maloobchod potřebuje přesně vědět, co po něm bude stát vyžadovat. S tím souvisí to, že bychom měli mít pro každou kategorii výrobků nastaveny prioritní cíle.

O EPR systému na nábytek se uvažuje jako o motivaci k proplácení nákladů na sběrné dvory a snad i materiálové recyklaci. Podle Prouzy je ale hlavní debata v řadě západních zemí vedena nad tím, zda je možné starší nábytek znovu použít. Nařízení o obalech se snaží snížit objem plastů v potravinových obalech. Na druhou stranu ale méně plastu znamená více potravinového odpadu.

V případě textilu se diskuze zaměřuje na to, jak textil sbírat. „Měla by být ale mnohem širší. Jak můžeme efektivně textil darovat? Proč je dnes efektivnější neprodané tričko zlikvidovat, než darovat potřebným?“ uvádí Tomáš Prouza a dodává: „O tom všem bychom měli vést debatu. Jestli chceme materiálově využívat nebo recyklovat a podle toho si nastavit cíle.“

Dále by podle něj bylo vhodně, aby fungovalo co možná nejméně různých systémů, které pokryjí co nejvíce skupin výrobků. „Co nejméně systémů znamená méně nákladů na administrativu a v tu chvíli se systém stane výrazně jednodušší,“ doplňuje. Mezi další podmínky ekonomické efektivity patří centrální clearing house na informace pro vykazování, měření a finanční toky a garance provedených investic. „Pokud se stát rozhodne pro nějaký systém, musí být takové rozhodnutí platné min. pět, ale ideálně deset let. Jinak se nám to masivně prodraží, proto prosím, aby se rozhodnutí dělalo dlouhodobě a ne z pohledu jednoho volebního rozhodnutí,“ říká prezident svazu.

I obchod se bude muset zabývat uhlíkovou stopou, přičemž pro něj bude největším tématem logistika. Tlak na omezování emisní stopy bude velký, takže ať už se zavede jakýkoliv systém, bude hodnocen i z tohoto pohledu a nejenom krátkodobé finanční výhodnosti. Zmínil také, že po zavedení zálohového systému se promění skladba nápojových obalů. „Řada výrobců avizovala, že minimálně z části přejde z PET lahví na sklo, a to změní materiálové toky, kalkulaci systému a náklady. I tohle je potřeba dobře vyhodnotit, abychom přesně věděli, co se po zavedení systému stane,“ vysvětluje Tomáš Prouza.

Odhad nákladů, které pro maloobchod bude mít zavedení digitálního zálohového systému (Digital Deposit Return System - DDRS), prezentoval Aleš Rod, ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz. Porovnal maloobchodní provozovny v režimu manuálního sběru s těmi v režimu automatizovaného sběru. V případě klasického zálohového systému (Deposit Return System – DRS) centrum odhadlo investiční náklady na 5,2 mld. Kč a každoroční provozní náklady na 1,4 mld. Kč. Investiční náklady digitálního systému vyšly na 1,2 mld. na investice a provozní na 0,5 mld. Kč.

ceta

„Chtěl bych, aby náš analytický vstup do debaty bylo vnímám skutečně jenom jako analytický vstup. Nikoliv jako normativní výrok o tom, která technologie je ta správná. Dopadová analýza, která má být součástí každé regulace, by měla být podrobně zpracována pro navrhovaný systém i pro každou další alternativu,“ doplnil k výsledkům Aleš Rod.

Jak digitální zálohování vypadá

Konkrétní pilotní projekt digitálního zálohování, který je v Rakousku v provozu od roku 2021, představili zástupci společnosti DigiCycle. Systém funguje přes mobilní aplikaci. Mobilním telefonem se naskenuje QR kód na obale a příslušný kontejner. Po tom, co je platnost kódu ověřena, přijde spotřebiteli na účet dříve zaplacená záloha. V případě, že spotřebitel nevlastní chytrý mobilní telefon, může QR kód naskenovat standardním ručním skenerem umístěným na popelnici. Jednatel společnosti, Felix Badura, dále popsal možné typy podvodů při digitálním zálohování a způsoby, jak jim zabránit.

S posledním příspěvkem vystoupil Štěpán Csiba ze společnosti Actum Digital, která se zabývá digitalizací. Společnost představila aplikaci pro digitální zálohování obalů, kterou bylo možné si ve Sněmovně vyzkoušet. „Naší vizí je vytvořit digitální prostředí, díky kterému bude možné dosáhnout cílů nejenom u obalů, ale dojde ke zvýšení míry třídění i ostatních produktů,“ říká Csiba a doplňuje: „Česko je na tom z hlediska třídění sice dobře, s digitálním tříděním si na druhou stranu může být ještě polepšit. Zejména v oblastech, které v současné době regulované nejsou, ale v budoucnu budou.“

digi

Výhoda digitálního systému podle Štěpán Csiby spočívá v tom, že je kompatibilní se stávající infrastrukturou, takže není nutné budovat novou. Dále umožňuje produkty škálovat, proto není nutné pro každý jeden produkt vymýšlet unikátní řešení, například sběrných automatů.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP
Compag