Na 39. zasedání Rady Národního centra pro toxické látky představilo Ministerstvo životního prostředí aktuální vývoj evropské legislativy v oblasti chemických látek. Mezi klíčová témata patří nové omezení PFAS, postupný zákaz mikroplastů, změny v systému hodnocení chemických látek i novela českého chemického zákona.
Od začátku roku 2026 je účinné nařízení OSOA („one substance, one assessment“), které má sjednotit a centralizovat data o chemických látkách prostřednictvím Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). Současně pokračují jednání o dalších legislativních balíčcích, včetně revize nařízení CLP, environmentálního omnibusu nebo budoucího digitálního pasu výrobků (Digital Product Passport).
V rámci nařízení REACH již vstoupilo v platnost omezení mikroplastů, které povede k jejich postupnému zákazu do roku 2027. Schváleno bylo také omezení PFAS v hasicích pěnách s přechodnými obdobími do let 2030–2035. Pokračují rovněž práce na plošné restrikci PFAS, přičemž návrh Evropské komise se očekává začátkem roku 2027. Ministerstvo životního prostředí současně připravuje novelu chemického zákona reagující na změny evropského nařízení o rtuti. Novela zavede oznamovací povinnost výrobců a dovozců zubního amalgámu, stanoví příslušnost MŽP a umožní účinnější kontrolu plnění evropských požadavků.
Pozornost se zaměřuje také na perzistentní organické polutanty. Evropská unie navrhla zařazení látky TBPH, používané například v plastech, elektronice nebo stavebních materiálech, do Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Pokud bude návrh schválen, mohl by v budoucnu vést k celosvětovému omezení nebo zákazu této látky. V oblasti Minamatské úmluvy o rtuti se EU soustředí především na implementaci stávajících pravidel, kontrolu trhu a omezování používání dentálního amalgámu. Přezkum plánovaný na rok 2029 může otevřít debatu o jeho úplném zákazu v Evropské unii.
Komentáře