Každý rok skončí v Evropské unii přibližně 11 milionů tun skleněného odpadu mimo recyklační smyčku. Přestože je sklo často vnímáno jako materiál, který lze recyklovat téměř donekonečna, realita je výrazně složitější. Velká část skleněného odpadu končí na skládkách nebo v aplikacích s nižší přidanou hodnotou, kde se jeho potenciál prakticky ztrácí.
Právě hledání nového využití pro tento problémový odpad stálo na začátku příběhu materiálu Glassticine. Zajímavé přitom je, že nevznikl s cílem ochlazovat města ani budovat zelené fasády. Výzkumníci na Technické univerzitě v Liberci původně hledali nové možnosti využití odpadního skla, které by jinak skončilo bez dalšího smysluplného uplatnění. Během vývoje však objevili unikátní vlastnosti nového materiálu, které otevřely zcela nové možnosti jeho využití.
Dnes je Glassticine považován za jeden z nejzajímavějších příkladů toho, jak lze propojit cirkulární ekonomiku, městskou zeleň a adaptaci na klimatické změny. Jeho potenciál nyní ověřil také pilotní projekt programu PilotInnCities realizovaný ve spolupráci společnosti Glassiteca, Technické univerzity v Liberci a statutárního města Liberec.
Když odpad získá novou hodnotu
Glassticine je lehký, netoxický a tvarovatelný sklokeramický materiál vyráběný upcyklací odpadního skla. Na rozdíl od běžných skleněných výrobků obsahuje otevřenou porézní strukturu, díky které dokáže absorbovat a postupně uvolňovat vodu.
Právě tato vlastnost z něj dělá zajímavý materiál pro pěstování rostlin, zelené stěny, fasády nebo další prvky městského prostoru. Materiál zároveň nabízí řadu dalších výhod – je nehořlavý, chemicky odolný, opakovaně použitelný a po skončení životnosti jej lze znovu recyklovat.
Velkou předností je také skutečnost, že dokáže zpracovávat i druhy odpadního skla, které se dnes obtížně recyklují. Mezi zdroje vstupního materiálu patří například sklo z elektrospotřebičů, laboratorní sklo nebo průmyslové skleněné odpady.
Z laboratoře do ulic Liberce
Přechod z laboratorního prostředí do reálného města představoval pro vývoj materiálu důležitý milník. V rámci pilotního projektu vznikl demonstrátor ve tvaru písmene A, který byl osazen vegetací a vybaven automatickým zavlažovacím systémem. Součástí řešení byla také čidla monitorující teplotu, vlhkost a stav vody v nádrži. Zavlažování bylo možné ovládat vzdáleně prostřednictvím mobilní aplikace.
Demonstrátor byl nejprve umístěn v centru Liberce před obchodním centrem Plaza a následně také v budově nového magistrátu. Cílem bylo ověřit fungování materiálu v běžném provozu, jeho odolnost ve veřejném prostoru i skutečný vliv na okolní prostředí.
„Přesun z laboratoře do reálného, nekontrolovaného prostředí města je pro vývoj podobných inovací zásadní. Teprve v praxi se ukáže, jak technologie funguje v každodenním provozu a jak ji přijímají její budoucí uživatelé,“ uvádí Patrik Flegl, jednatel společnosti Glassiteca mezi hlavními zkušenostmi z projektu.
Jak může sklo ochlazovat město?
Na první pohled může znít zvláštně, že právě sklo může pomáhat snižovat teplotu ve městech. Princip fungování je však poměrně jednoduchý. Porézní struktura Glassticine zadržuje vodu, která se následně postupně odpařuje do okolního prostředí. Samotný proces odpařování přirozeně odebírá teplo z okolí a vytváří lokální ochlazovací efekt.
Další část tohoto efektu zajišťují rostliny prostřednictvím transpirace. Vzniká tak kombinace materiálu a vegetace, která může přispívat ke zmírňování dopadů takzvaného městského tepelného ostrova – jevu, kdy se zastavěné části měst během letních měsíců výrazně přehřívají.
Pilotní testování přineslo i konkrétní data. V interiéru budovy nového magistrátu bylo zaznamenáno snížení teploty až o 2,34 °C a současně zvýšení relativní vlhkosti vzduchu o 8,34 %. Měření navíc ukázala vznik výrazného vlhkostního gradientu v bezprostředním okolí instalace, což potvrzuje lokální vliv demonstrátoru na mikroklima prostoru. Během dvanácti dnů provozu se z nádrže odpařilo přibližně 90 litrů vody.
Veřejnost zeleným inovacím fandí
Vedle technických parametrů se projekt zaměřil také na reakce obyvatel. Pomocí dotazníkového šetření bylo získáno 155 reakcí a výsledky ukázaly mimořádně pozitivní přijetí projektu veřejností. Celkem 95,5 % respondentů označilo využití recyklovaného skla pro udržitelnější město za výborný nápad a 98 % dotázaných pozitivně hodnotilo využívání zeleně na netradičních plochách.
Nejsilněji přitom rezonoval právě environmentální příběh materiálu. Pro mnoho respondentů bylo atraktivní zejména to, že odpadní sklo získává nové využití a pomáhá řešit současně více problémů – od nakládání s odpady až po zlepšování městského prostředí.
Lidé navíc sami navrhovali další možnosti využití. Nejčastěji zmiňovali zelené fasády budov, zastávky veřejné dopravy, městský mobiliář, střechy budov, veřejná prostranství nebo protihlukové stěny.
Demonstrátor byl umístěn v jedné z nejfrekventovanějších částí Liberce, což umožnilo prověřit také jeho odolnost. Během pilotního provozu nedošlo k žádnému fatálnímu poškození, které by omezilo funkčnost řešení. Jediným zaznamenaným projevem vandalismu bylo občasné otrhávání části vegetace.
Pilot změnil pohled na budoucí využití
Projekt přinesl pro spin-off Glassiteca cenné poznatky také z obchodního a strategického hlediska. Společnost původně nevnímala municipality jako hlavní cílovou skupinu. Pilot však ukázal, že města a obce aktivně hledají nová řešení pro adaptaci na klimatické změny a současně oceňují projekty s jasným environmentálním přesahem.
Potvrdil se také význam estetické stránky řešení. Ve veřejném prostoru totiž nerozhoduje pouze technická funkčnost, ale také vzhled a schopnost přirozeně zapadnout do okolního prostředí.
Jedním z nejvýznamnějších zjištění se stala otázka výroby a logistiky. Současný způsob produkce vychází z laboratorních a malosériových procesů. Pro širší nasazení bude nezbytné vybudovat průmyslovou výrobní linku schopnou zpracovávat stovky tun odpadního skla ročně.
Zároveň se ukázalo, že přeprava těžkého skleněného odpadu na velké vzdálenosti není ekonomicky ani ekologicky ideální. Do budoucna proto firma zvažuje model lokální výroby založený na sublicencování technologie v jednotlivých regionech.
Co si z projektu odnáší Liberec?
Město Liberec hodnotí pilot velmi pozitivně. Vedle samotného testování inovativního řešení projekt přispěl také k oživení veřejného prostoru a zvýšení povědomí o možnostech adaptace měst na klimatické změny. Právě Liberec je jediným českým zástupcem v Evropské misi klimaticky neutrálních a chytrých měst, která usiluje o vytvoření prvních klimaticky neutrálních měst v Evropě do roku 2030. To staví Liberec do role průkopníka, aby se další města a obce měly od koho učit.
Pilot v tomto ohledu nastínil možnosti využití materiálu Glassticine při budoucích revitalizacích veřejných prostranství, zelených ploch nebo městského mobiliáře. Vedle toho ale zároveň ukázal, že inovační experimenty představují důležitý transformační mechanismus.
Inovace nemusí vždy vznikat s jasně definovaným cílem. Někdy začínají jako snaha vyřešit jeden problém a postupně odhalí mnohem širší možnosti využití. Někdy dokonce nově řešení vzejde z nezamýšlené nehody. Nejpodstatnější přitom je, že kdo nepokouší štěstí, ten zůstane stát na místě.
Komentáře