Řecko se v posledních letech rozhodlo vydat cestou obnovitelných zdrojů energie (OZE), které dnes pokrývají více než polovinu jeho spotřeby elektřiny. Rychlý růst instalovaného výkonu ale vyžaduje rozsáhlé investice do bateriových úložišť k zajištění stability přenosové soustavy. Tato potřeba zároveň otevírá prostor pro česko‑řeckou spolupráci.
Ačkoliv se letos objevily zprávy o možném zapojení jaderné energetiky do budoucího mixu, současnou spotřebu elektřiny stále z většiny pokrývají čisté zdroje. Řecko na ně sází kvůli ambici dekarbonizovat ekonomiku a také proto, že jaderné elektrárny nejsou v seizmicky aktivní oblasti považovány za vhodné řešení.
Základním zdrojem zůstává zemní plyn, který tvoří přibližně 37 % výroby. Využití uhlí kvůli postupnému útlumu uhelných elektráren kleslo pod 5 %. Naproti tomu instalovaný výkon OZE přesáhl 55 % a dále roste. Největší podíl mají solární (fotovoltaické) elektrárny a větrné farmy, významně přispívají také vodní elektrárny. Do roku 2030 chce Řecko kapacitu obnovitelných zdrojů zdvojnásobit.
Skvělé podmínky pro vítr a slunce
Díky tomu, že patří mezi nejslunečnější evropské země (68–82 % slunečných dní v roce), vznikají v Řecku rozsáhlé solární parky. Na jejich financování se podílí i Evropská investiční banka. Nejintenzivnější výstavba probíhá na jihovýchodě země, na Krétě a Rhodu. Velké fotovoltaické parky se nacházejí také v centrálním Řecku a na Peloponésu. V Thesálii navíc vzniká nový rozsáhlý projekt.
Pro větrné elektrárny jsou nejvhodnější podmínky v Egejském moři, na Krétských ostrovech a v horských oblastech pevniny, kde se kombinují vysoké rychlosti větru, stabilní proudění a nízké turbulence. Offshore větrné parky jsou zatím ve fázi příprav (floating offshore), takže většinu instalovaného výkonu tvoří onshore projekty. Ty jsou levnější, rychleji realizovatelné a napojené na nově budované přenosové sítě a podmořské kabely.
Páteř řecké hydroenergetiky tvoří 16 velkých vodních elektráren (nad 15 MW) a více než 30 menších. Vzhledem k rozsáhlé zemědělské produkci země využívá také biomasu k produkci elektrické energie.
Šance pro český průmysl
I když rozvoj OZE přináší řadu pozitivních efektů, zároveň klade vysoké nároky na stabilitu přenosové soustavy. Během slunečných dní, kdy je výroba z fotovoltaiky mimořádně vysoká, se řecká síť dostává pod tlak kvůli přebytkům elektřiny. Ty vedou k omezování výroby některých elektráren, přičemž podle odhadů může být odstaveno i více než 20 % výkonu. Aby se těmto ztrátám předešlo, musí Řecko rychle rozšířit kapacity pro akumulaci energie a posílit flexibilitu soustavy. Vláda proto plánuje investice do energetické odolnosti až ve výši 1,5 mld. eur (zhruba 37,5 mld. Kč) do roku 2028.
Plánované investice do akumulační infrastruktury představují významnou příležitost i pro české firmy, na kterou upozornilo Velvyslanectví České republiky v Athénách. Ačkoliv je v povolovacím procesu zhruba 12 GW nových úložišť, realistické odhady počítají do roku 2030 s instalací přibližně 4,3 GW bateriových systémů a 1,9 GW přečerpávacích elektráren. Mezi klíčové projekty patří připravovaná přečerpávací elektrárna Amfilochia o výkonu 0,68 GW, která se po dokončení stane největším zařízení svého druhu v Řecku. Země zároveň testuje využití přebytků z OZE pro výrobu zeleného vodíku, mimo jiné v rámci projektu vodíkového údolí Motor Oil Hellas u Athén.
Komentáře