Evropská recyklace plastů se dostává do paradoxní situace. Unie zpřísňuje požadavky na recyklovaný obsah a současně omezuje vývoz plastového odpadu, evropské recyklační kapacity však čelí slabé poptávce, vysokým nákladům a levnější konkurenci ze třetích zemí. Evropské sdružení recyklátorů Recycling Europe proto navrhuje soubor opatření, která mají udržet recyklaci ekonomicky životaschopnou.
Růst téměř ustal
Nejnovější souhrnná data za rok 2024, která zahrnují EU, Norsko, Švýcarsko a Spojené království, ukazují výrazné zpomalení přechodu k oběhovému hospodářství. Produkce mechanicky recyklovaných plastů z odpadu po spotřebiteli vzrostla mezi lety 2020 a 2022 o 40 procent, v následujících dvou letech už pouze o 3,9 procenta.
V roce 2024 bylo v Evropě sebráno 32,7 milionu tun plastového odpadu. Z něho bylo 12,3 milionu tun vytříděno pro recyklaci. Do množství vykázaného v místě výpočtu recyklace bylo započteno 9,7 milionu tun. Přímo v EU, Norsku, Švýcarsku a Spojeném království bylo zpracováno 8,5 milionu tun, z nichž vzniklo přibližně 8,1 milionu tun recyklovaného materiálu. Naproti tomu 16 milionů tun odpadu skončilo ve spalovnách a sedm milionů tun na skládkách. Jako recyklované tak bylo vykázáno 29,6 procenta sebraného plastového odpadu, zatímco 70,4 procenta bylo spáleno nebo uloženo na skládku.
Podíl cirkulárních plastů na evropské produkci sice vzrostl ze 14,4 procenta v roce 2022 na 15,8 procenta v roce 2024, tato kategorie však vedle mechanicky, fyzikálně a chemicky recyklovaných plastů zahrnuje také plasty vyrobené z biologických surovin. Vyšší podíl byl navíc způsoben především poklesem výroby fosilních plastů, která se mezi lety 2022 a 2024 snížila o 8,3 procenta. Produkce cirkulárních plastů se ve stejném období zvýšila pouze o 2,4 procenta na 8,7 milionu tun.
Evropa odpad vyváží a recyklát dováží
Vývoz vytříděného plastového odpadu se mezi lety 2022 a 2024 zvýšil o 36,5 procenta na 1,5 milionu tun. Z celkových 9,7 milionu tun odpadu započteného jako recyklovaný bylo 1,2 milionu tun zpracováno mimo EU, Norsko, Švýcarsko a Spojené království, což představovalo 12,4 procenta. Současně bylo do Evropy dovezeno 1,5 milionu tun cirkulárních plastů, které pokryly 19 procent poptávky evropských zpracovatelů.
Od 21. listopadu 2026 přitom začne platit úplný zákaz vývozu plastového odpadu z EU do zemí mimo OECD, a to nejméně do května 2029. Cílem je zabránit přesouvání odpadu do států, které jej nemusí zpracovávat podle srovnatelných environmentálních pravidel. Pokud však v Evropě nevznikne dostatečná kapacita a odbyt pro recyklát, může zákaz krátkodobě zvýšit množství odpadu směřujícího do spaloven a na skládky. Samotné omezení vývozu proto bez dalších opatření nemusí vést ke zvýšení recyklace.
Povinné cíle přicházejí postupně
Evropská legislativa již vytváří budoucí poptávku po recyklovaných plastech. Směrnice o jednorázových plastech požaduje od roku 2025 nejméně 25 procent recyklovaného plastu v PET nápojových lahvích a od roku 2030 celkem 30 procent ve všech plastových nápojových lahvích. V červenci 2026 Komise přijala také společná pravidla pro výpočet, ověřování a vykazování tohoto obsahu.
Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které se začalo používat 12. srpna 2026, zavádí od roku 2030 minimální podíly recyklovaného plastu podle typu obalu ve výši 10 až 35 procent. Do roku 2040 se zvýší na 25 až 65 procent. Od roku 2030 mají být také všechny obaly recyklovatelné. Nové nařízení o vozidlech s ukončenou životností (ELVR) vstoupilo v platnost 13. srpna 2026, používat se však začne až od září 2028. Pro nové automobily stanoví minimálně 15 procent recyklovaného plastu od roku 2032 a 25 procent od roku 2036.
Recyklátoři požadují evropskou preferenci
Podle Recycling Europe mohou povinné cíle pomoci až s odstupem několika let, zatímco kapacity zanikají již nyní. Asociace proto požaduje, aby se do plnění stanovených podílů přednostně započítával recyklát vyrobený v EU. Obdobná pravidla chce prosadit pro obaly a vozidla. Dovozy by podle návrhu měly podléhat požadavkům, ověřování původu a environmentálním standardům srovnatelným s těmi, které platí pro evropskou výrobu. Asociace navrhuje kontroly zahraničních provozů, fyzické prověřování zásilek a samostatné celní kódy pro primární a recyklované polymery. Taková opatření by mohla omezit nepravdivá tvrzení o recyklovaném obsahu a zlepšit přehled o obchodních tocích. Současně by však znamenala vyšší administrativní náklady a mohla by zdražit některé dovozy.
Dalším nástrojem má být povinná a jednotná ekomodulace poplatků v systémech rozšířené odpovědnosti výrobců. Za obaly s recyklovaným obsahem a dobrou recyklovatelností by výrobci platili nižší poplatky, za obtížně recyklovatelná řešení naopak vyšší. Stabilní poptávku by mohly vytvářet také veřejné zakázky, pokud by u plastových výrobků zohledňovaly recyklovaný obsah, uhlíkovou stopu a evropský původ.
Od energie po nižší DPH
Recycling Europe dále žádá, aby recyklační provozy získaly srovnatelný přístup k energetické a investiční podpoře jako jiná energeticky náročná odvětví. Navrhuje také rychlejší povolování nových zařízení a zařazení recyklace mezi strategické průmyslové projekty. Důležitým krokem mají být jednotná evropská kritéria určující, kdy plastový odpad po zpracování přestává být odpadem (End of Waste – EoW) a stává se výrobkem nebo druhotnou surovinou. Komise jejich návrh zveřejnila v prosinci 2025, zatím však nebyl přijat. Harmonizace by omezila právní nejistotu a usnadnila obchod s recykláty mezi členskými státy.
Posledním návrhem je snížená DPH na výrobky z recyklovaných materiálů. Recycling Europe zde navazuje na podnět České republiky z roku 2023. Šlo pouze o návrh na zahájení evropské diskuse; současná směrnice o DPH takovou kategorii výrobků neobsahuje a rozdílné sazby navíc narážejí na zásadu daňové neutrality. Případné opatření by proto vyžadovalo změnu pravidel EU a jeho skutečný dopad by závisel také na tom, zda by se nižší daň promítla do konečných cen.
Evropa tak nemá problém pouze s množstvím vytříděného odpadu, ale především s ekonomikou jeho zpracování. Pokud se podaří vytvořit stabilní poptávku, ověřit původ recyklátu a zrychlit investice, může listopadový zákaz vývozu do zemí mimo OECD posílit evropský trh. Bez těchto kroků ale hrozí, že část odpadu, který už nebude možné vyvézt, skončí místo recyklace ve spalovnách nebo na skládkách.
Komentáře