Mezičtvrtletní růst české ekonomiky ve 2. čtvrtletí mírně zrychlil. Přispěla k tomu zahraniční poptávka. Dál posilovala domácí investiční aktivita a mírně rostla i spotřeba domácností. Zvýšení cen ropy ovlivnilo vývoj spotřebitelských cen i cen v průmyslu a zahraničním obchodu.
Hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí 2026 mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 % a meziročně o 1,9 %. „Zrychlení mezičtvrtletního růstu české ekonomiky podpořila zejména zahraniční poptávka. Reálný růst vývozu korespondoval s vývojem v průmyslu, který po zpomalení ze začátku roku opět nabral dech. Pokračoval také silný růst investic, jejichž oživení je v posledních dvou letech spojeno s rozmachem ve stavebnictví,“ říká Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.
Zdražení ropy mělo viditelný dopad na vývoj cen a ovlivnilo také výsledky v zahraničním obchodě. Přebytek bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami se ve 2. čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně snížil a zvýšení cen přímo ovlivnilo meziroční zhoršení bilance obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty, ropou a zemním plynem nebo základními kovy. Ve směru meziročního zlepšení bilance působil ve 2. čtvrtletí hlavně obchod s motorovými vozidly a počítači, elektronickými a optickými přístroji a zařízeními.
Spotřebitelské ceny ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostly o 2,0 % a mezičtvrtletně o 0,9 %. Zrychlení růstu lze z výrazné většiny přičíst prudkému zdražení cen pohonných hmot. Pod vlivem cen nájemného a nákladů na vlastnické bydlení mírně sílil i přírůstek cen bydlení a energií. Naopak většímu zvýšení spotřebitelských cen bránily klesající ceny potravin a nealkoholických nápojů. Ceny ropy se promítly i do růstu cen průmyslových výrobců.
Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců ve 2. čtvrtletí dosáhla 51 966 korun, meziročně se zvýšila o6,4 % a mzdový růst tak zůstával stabilní. Reálně se pak průměrné výdělky zvýšily o výrazná 4,3 % a zhodnocení se týkalo všech hlavních odvětví. Celková zaměstnanost byla ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně vyšší o 0,9 % a meziročně o 1,5 %. K jejímu růstu přispívaly zejména služby a také stavebnictví. Obecná míra nezaměstnanosti se dále lehce zvyšovala, její úroveň ovšem zůstávala v historickém i mezinárodním kontextu nízká.
Komentáře