Podpora evropského průmyslu, odbourávání zátěže na vnitřním trhu EU nebo posílení evropského polovodičového průmyslu. To byla hlavní témata zasedání Rady pro konkurenceschopnost, které se uskutečnilo ve čtvrtek 24. září v Bruselu. Českou delegaci vedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
První část jednání se věnovala návrhu nových pravidel pro posuzování spojování podniků. Evropská komise připravuje nové pokyny po téměř 20 letech, během nichž se evropská ekonomika výrazně proměnila v důsledku digitalizace či změn globálního ekonomického prostředí. Nová pravidla mají brát v potaz nejen otázku koncentrace na daném trhu, ale rovněž globální konkurenceschopnost případné spojené společnosti a s tím související pozitivní dopad na odolnost EU. „Návrh nových pokynů jde podle mě správným směrem. Oceňuji zejména větší předvídatelnost,“ uvedl vicepremiér Havlíček. Zároveň ale apeloval na zachování ochrany hospodářské soutěže: „Musíme najít správnou rovnováhu mezi prostorem pro podniky, aby mohly spojováním růst, a účinnou hospodářskou soutěží,“ doplnil.
Jednání se dále zaměřilo na návrh Aktu o čipech 2.0, který má posílit evropský polovodičový průmysl a zajistit stabilnější dodávky čipů. Evropa je dnes v některých částech řetězce závislá na dodávkách ze třetích zemí a poptávka po čipech významně roste, mimo jiné v souvislosti s rozvojem umělé inteligence. „Evropa musí být konkurenceschopnější a odolnější, zároveň ale nemůže všechno dělat sama. Potřebujeme proto jak silné evropské kapacity, tak spolupráci s důvěryhodnými partnery,“ uvedl vicepremiér Havlíček. Podle něj by podpora měla být dostupná i menším a rozvíjejícím se polovodičovým podnikům. „Neměli bychom podporovat jen několik velkých center. Příležitost musí dostat i menší firmy a investovat bychom měli napříč celým polovodičovým řetězcem,“ doplnil ministr Havlíček.
V další části jednání ministři stručně prodiskutovali stav jednání Aktu o akceleraci průmyslu. Tento klíčový legislativní návrh se nachází v pokročilé fázi vyjednávání a měl by být dle zadání lídrů EU dojednán do konce roku. „Pro ČR jako diverzifikovanou ekonomiku pevně integrovanou do globálních hodnotových řetězců je klíčové, aby podpora domácí výroby nešla na úkor práce s našimi důvěryhodnými partnery,“ zdůraznil vicepremiér Havlíček.
Někteří ministři pak Komisi vyzvali k urychlenému řešení negativních dopadů příliš extenzivně nastavených pravidel tzv. rozšířené odpovědnosti výrobců v rámci environmentální legislativy. „Obalová legislativa byla v minulém období nastavena tak široce, že nesmyslně dopadá i na ty nejmenší české podniky, které se snaží prorazit na zahraničních trzích. Navrhujeme proto společně například s Německem, aby většina povinností dopadala jen na původce většího množství obalového odpadu,“ uvedl vicepremiér Havlíček.
Tématem pracovního oběda byla ekonomická bezpečnost a její začlenění do politiky EU v oblasti konkurenceschopnosti. Ministři diskutovali o tom, jak lépe propojovat průmyslová, energetická a obchodní opatření a posilovat odolnost evropské ekonomiky. „Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost jsou neoddělitelně propojené. Silný vnitřní trh, fungující dodavatelské řetězce a otevřený obchod jsou základem evropské prosperity. Zároveň ale musíme umět chránit naše strategické zájmy a aktiva,“ shrnul ministr Havlíček. Podle něj je při nastavování nových opatření potřeba zohlednit jejich dopad na fungování vnitřního trhu.
Na žádost Rakouska byla na program zařazena i výzva k urychlení revize systému EU ETS, kterou česká vláda jednoznačně podporuje. Na okraj jednání se vicepremiér Havlíček setkal s místopředsedkyní Evropské komise Teresou Riberou, s generálním ředitelem Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie Robertem Violou, jakož i se svými ministerskými protějšky z NIzozemska a z Litvy, jež je následující předsednickou zemí.
Komentáře