Jak dále zlepšit nakládání s odpadem z elektrických a elektronických zařízení a jak v České republice lépe využívat cenné suroviny obsažené v elektroodpadu? Těmto otázkám se věnovali odborníci z veřejné správy, průmyslu, akademické sféry, odborných organizací a kolektivních systémů na setkání Local Stakeholder Meeting, které se uskutečnilo 18. srpna na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Setkání proběhlo v rámci evropského projektu WEEEWaste – Improving policies for waste management of electrical and electronic equipment, který realizuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (ČVUT UCEEB).
Setkání společně zahájily Lenka Leila Madzurová z ČVUT UCEEB a Ing. Pavlína Kulhánková z Ministerstva průmyslu a obchodu.
„Elektroodpad představuje nejen environmentální výzvu, ale také významný zdroj materiálů, které můžeme vracet zpět do ekonomiky. Klíčové je proto dívat se na celý životní cyklus elektrických a elektronických zařízení a podporovat nejen jejich sběr a recyklaci, ale také opravy, opětovné použití a prodlužování jejich životnosti,“ zaznělo v rámci setkání.
WEEEWaste propojuje evropské zkušenosti s českou praxí
V popředí celého semináře zazněla přednáška Ivy Janečkové z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, která představila evropský projekt WEEEWaste, zaměřený na zlepšení politik a praktických postupů v nakládání s elektroodpadem. Sdružuje deset partnerů z různých evropských regionů a podporuje výměnu zkušeností a přenos osvědčených postupů mezi jednotlivými zeměmi.
Projekt se zaměřuje na celý životní cyklus elektrozařízení – od návrhu a výroby přes jejich používání a prodlužování životnosti až po sběr, třídění, opětovné použití a recyklaci. Důležitou součástí je spolupráce s obcemi, výrobci, kolektivními systémy a zpracovateli.
Hlavní cíle a výsledky projektu představila Iva Janečková z ČVUT UCEEB. Upozornila mimo jiné na konkrétní změny, ke kterým projekt přispěl v zapojených regionech, například v oblasti kategorizace některých druhů elektroodpadu nebo rozšiřování sběrových a opravárenských aktivit.
„Součástí projektu je také spolupráce s obcemi, výrobci, kolektivními systémy a zpracovateli, která má vést ke zlepšení kontrolních mechanismů, kvalitnější datové evidenci a k úpravám regionálních politik. WEEEWaste již přinesl konkrétní výsledky, například úpravu kategorizace některých druhů elektroodpadu či rozšíření sběrových a opravárenských aktivit v zapojených regionech,“ uvedla Iva Janečková.
Nová pravidla pro elektroodpad: ČVUT UCEEB a MŽP se věnovaly zavedení klasifikace Y49
Významnou oblastí, které se v českém prostředí věnovala ČVUT UCEEB ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), jsou nové požadavky na klasifikaci a přeshraniční přepravu elektroodpadu. Spolupráce přispěla k lepšímu porozumění novým pravidlům a jejich praktickým dopadům na nakládání s elektroodpadem, zejména z hlediska jeho klasifikace, evidence, přepravy a dalšího zpracování.
Jedním z konkrétních témat je zavedení nového kódu Y49 podle Basilejské úmluvy (Basel Convention). Y49 se vztahuje na elektrický a elektronický odpad, který není klasifikován jako nebezpečný, včetně některých jeho komponent a odpadů vznikajících při jeho zpracování, například vybraných frakcí ze skartace či demontáže.
Nová klasifikace se používá od 1. ledna 2025 a je součástí změn systému kontroly přeshraniční přepravy elektroodpadu. Pro praxi přináší potřebu správně určit, do které kategorie konkrétní odpad spadá, a následně zajistit odpovídající evidenci, přepravní režim a způsob dalšího nakládání.
Zásadní je přitom rozlišovat mezi kódy Y49 a A1181. Zatímco A1181 se vztahuje na nebezpečný elektroodpad, Y49 označuje elektroodpad, který nesplňuje kritéria nebezpečného odpadu. Obě kategorie jsou od roku 2025 zahrnuty do nového systému kontroly přeshraniční přepravy elektroodpadu.
Pro evropský projekt WEEEWaste – Improving policies for waste management of electrical and electronic equipment představuje téma Y49 konkrétní příklad toho, jak mohou znalosti, zkušenosti a spolupráce získané v rámci projektu přispět k lepší implementaci nových legislativních požadavků a ke zlepšování politik v oblasti nakládání s elektroodpadem.
Spolupráce ČVUT UCEEB a MŽP zároveň ukazuje význam propojení výzkumné, odborné a veřejné sféry při zavádění nových pravidel do praxe. Právě sdílení odborných znalostí a praktických zkušeností může pomoci zajistit, aby nové požadavky nebyly pouze formálně implementovány, ale skutečně přispívaly k efektivnějšímu a transparentnějšímu nakládání s elektroodpadem.
Elektroodpad jako zdroj strategických surovin
Na problematiku elektroodpadu z pohledu průmyslu navázal Miloš Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství. Ve svém vystoupení se zaměřil na význam separovaného sběru a materiálového využití elektroodpadu jako zdroje kritických a strategických surovin pro český průmysl. Diskutoval také souvislosti s evropským Critical Raw Materials Act.
Problematiku elektrozařízení v budovách představil Jan Pešta z ČVUT UCEEB. Zaměřil se na možnosti identifikace a dalšího využití elektrozařízení při rekonstrukcích a demolicích, předdemoliční audity, posuzování životního cyklu (LCA), opětovné použití a repasování.
Praktický pohled na český systém zpětného odběru přinesl David Chytil, obchodní ředitel kolektivního systému REMA. Podle jeho prezentace má Česká republika dlouhodobě funkční systém sběru elektrozařízení, který ročně zajišťuje zpracování přibližně 30 tisíc tun elektrozařízení a dosahuje 65% míry sběru stanovené legislativou.
Česká republika tak podle něj v evropském srovnání patří mezi úspěšné země v oblasti sběru elektroodpadu. Současně však existují rezervy zejména v oblasti legislativy a dostupných zpracovatelských kapacit.
Největší výzvou není sběr, ale recyklace
Následná diskuse ukázala, že samotný sběr elektroodpadu není v České republice hlavním problémem. Výraznější výzvou je jeho další materiálové využití a recyklace.
„Budoucnost elektroodpadu není pouze v tom, kolik ho dokážeme sesbírat. Stejně důležité je, co se s ním stane potom – zda dokážeme zachovat hodnotu výrobků jejich opravou a opětovným použitím a zda jsme schopni efektivně získat cenné materiály zpět pro další výrobu,“ zaznělo v průběhu odborné diskuse.
Recyklaci přitom komplikuje nejen její ekonomická a technologická náročnost, ale také složité regulatorní prostředí. Jedním z důležitých úkolů do budoucna proto bude hledat rovnováhu mezi environmentálními požadavky, ekonomickou efektivitou a technologickými možnostmi zpracování.
Spolupráce bude pokračovat
Závěrečnou část setkání vedla opět Lenka Leila Madzurová z ČVUT UCEEB, která shrnula hlavní podněty z odborné diskuse a poděkovala účastníkům za jejich příspěvky.
Setkání potvrdilo společný zájem dále rozvíjet spolupráci v oblasti udržitelného nakládání s elektroodpadem, prodlužování životnosti elektrických a elektronických zařízení, opětovného použití a efektivního získávání kritických surovin.
Odborné setkání se uskutečnilo pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu WEEEWaste – Improving policies for waste management of electrical and electronic equipment, spolufinancovaného z programu Interreg Europe a realizovaného Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT.
Komentáře