Evropská komise představila plán na zvýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren na 300 GW do roku 2050 a plán na vytvoření společných nabídkových zón. Dříve v letošním roce hledala Komise v konzultačním procesu způsoby, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore zdrojů, především pak větrných elektráren.
Rozvoj offshore zdrojů
Aby EU splnila vytyčený cíl pro rok 2050, kterým je klimatická neutralita, odhadovalo se, že bude potřebovat v offshore větrných elektrárnách od 240 GW do 450 GW. Instalovaný výkon v roce 2019 přitom činil okolo 20 GW.
„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně. To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla tehdy komisařka Kadri Simsonová.
Nyní Komise přichází s konkrétní hodnotou plánovaného instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, a to s 300 GW do roku 2050.
Dokument také počítá s tím, že rozvoj offshore větrných elektráren napomůže a urychlí rozvoj vodíkového hospodářství, od kterého si Komise hodně slibuje. „Míříme vysoko, protože existuje jak urgence, tak i potenciál pro rozvoj offshore obnovitelných zdrojů,“ uvedl Frant Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, s odkazem na vodík. „Je nanejvýš důležité stanovit náš strategický rámec nyní.“
Offshore strategie Komise cílí kromě větrných elektráren na vybudovaní dalších energetických zdrojů. Plánem je 40 GW ve zdrojích, jako jsou např. přílivové elektrárny a další. Dle Timmermanse si plány Komise vyžádají přibližně 3 % námořního prostoru EU a náklady okolo 800 miliard EUR.
Společná nabídková zóna
Aby se urychlila výstavba offshore zdrojů, tak navrhuje Komise vytvoření společných nabídkových zón na moři, kde by také platila společná pravidla pro připojení zdrojů. U těchto zón by bylo pravděpodobné, že by výrobci dostali za vyrobenou elektrickou energii nižší cenu, než by dostali na trhu, ke kterému jsou zdroje připojeny. Dle odhadů může jít o pokles tržeb pro výrobce až o 11 %.
Dle Kadri Simsonové se teď Komise zaměří na nejlepší možný způsob, jak ztráty výrobcům kompenzovat.
Komentáře