Znamená to, že inovativní hnojiva vyrobená z organických nebo recyklovaných materiálů by se v Evropě mohla prodávat snadněji. Stávající evropské předpisy, které se týkají hnojiv, pokrývají zejména konvenční hnojiva typicky těžená nebo průmyslově vyráběná.
Ovšem ta jsou často energeticky a uhlíkově náročná. Národní předpisy jsou rozdílné, což stěžuje producentům organických hnojiv jejich prodej a používání na jednotném evropském trhu.
Tento návrh byl označen za jeden z klíčových legislativních návrhů v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství. Návrh zruší stávající nařízení o hnojivech, ale umožní již harmonizovaným hnojivům setrvat na trhu, pokud budou splňovat nové požadavky na bezpečnost a kvalitu.
Dále také stanoví podmínky, v rámci kterých hnojiva vyráběná z odpadu a vedlejších produktů živočišného původu mohou opustit kontroly stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) a ve směrnici 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic a volně se pohybovat jako hnojiva s označením CE.
Nařízení zavádí harmonizované limity pro kadmium ve fosforečných hnojivech. Kadmium, těžký kov obsažený v minerálních fosforečných hnojivech, může potenciálně představovat zdravotní riziko a riziko pro životní prostředí, neboť se v něm hromadí a vstupuje do potravinového řetězce.
Europoslanci navrhují, aby se limity kadmia po šesti letech (namísto tří, jak navrhovala Komise) snížily z 60 mg kg na 40 mg/kg a na 20 mg kg po šestnácti letech (namísto dvanácti), kvůli přizpůsobení se těmto požadavkům.
Ujednání o přezkumu představené Evropským Parlamentem vyžaduje, aby Komise vyhodnotila, jak jsou uplatňovány omezené úrovně kontaminujících látek i vývoj v dekadmiačních technologiích, a to 42 měsíců po začátku používání tohoto nařízení. Komise by rovněž měla během stejného období zhodnotit dopad na obchodování se surovinami, včetně dostupnosti fosfátů, taktéž jak nová pravidla ovlivňují trh s hnojivy.
Nové návrhy pravidel by měly:
- podporovat využívání recyklovaných materiálů k výrobě hnojiv a tím rozvíjet cirkulární ekonomiku a zároveň snížit závislost na dovážených živinách ze zemí mimo EU,
- usnadnit přístup na trh inovativním organickým hnojivům, která by zemědělcům a spotřebitelům umožnila širší výběr a podpořila ekologické inovace,
- stanovit v celé EU jakostní, bezpečnostní a environmentální kritéria pro hnojiva označená "CE" (tj. ta, která mohou být obchodována na jednotném trhu EU),
- stanovit jasnější požadavky na označování kvůli informování zemědělců, například o obsahu živin,
- zachovat producentům, kteří nechtějí prodávat své výrobky na evropském trhu, možnost, aby splňovali národní předpisy (členské státy by si sami rozhodly o povolování hnojiv, které nesplňují evropské požadavky, na svých národních trzích).
V současnosti je pouhých 5% odpadního organického materiálu recyklováno a používáno jako hnojivo, ale recyklovaný biologický odpad by mohl nahradit až 30% minerálních hnojiv. EU ročně dováží více než 6 milionů tun fosfátové horniny, ovšem podle Komise by ze splaškových kalů, biologicky rozložitelných odpadů, masa a kostní moučky nebo hnoje mohla získat až 2 miliony tun fosforu. Téměř polovina hnojiv na trhu EU není pokryta stávajícím nařízením.
Hlavní složkou hnojiva jsou fostáty, které Komise označila za kritickou surovinu. Evropa je v současné době hodně závislá na dovozu fosfátů těžených v zemích mimo EU (více než 90% používaných fosforečných hnojiv je dováženo hlavně z Maroka, Tuniska a Ruska).
„Chceme, aby výrobky byly bezpečnější a omezilo se množství těžkých kovů v hnojivech. Naším úkolem je poskytovat občanům produkty, které jsou bezpečné a za dostupnou cenu,“ uvedl Mihai Ţurcanu, poslanec Evropského parlamentu.
Komentáře