Reklama

7. 12. 2016  |  Zpravodajství  |  Autor: Pavel Mohrmann

Duhová víla kulhá na obě nohy

Nevládní nezisková organizace Hnutí DUHA minulý týden zveřejnila dokument, který má analyzovat potřebu výstavby dalších kapacit ZEVO na našem území. K závěrům tohoto dokumentu se Průmyslové ekologii vyjádřil Jaromír Manhart, ředitel Odboru odpadů MŽP.

Včera zveřejněný dokument Hnutí Duha měl za cíl, jak autoři píší, nalézt možnosti a kapacity pro nakládání se směsným komunálním odpadem.

MŽP jej však vnímá jako spletenec nakládání s komunálními odpady, směsným komunálním odpadem, živnostenským odpadem i průmyslovým odpadem. Text napsaný panem Habartem a panem Kropáčkem postrádá jasné vymezení (ne jen letmý popis), zda například palivo vyrobené z odpadů (TAP) bude čistě výstupem z úpravy navrhovaných MBÚ, kde jsou zpracovány pouze směsné komunální odpady nebo se do nadsítné frakce bude přidávat podíl jiných toků odpadů z průmyslové nebo živnostenské sféry.

Neopomněly se náhodou kapacity na tuhá alternativní paliva dnes široce využívaná v 5 cementárnách ČR? Tím se také dostáváme k otázce, zda považují autoři ZEVO, o kterém píší, za zařízení, ve kterém se budou pouze energeticky využívat SKO nebo, jak je dnes zcela běžné, i desítky a desítky jiných druhů nenebezpečných odpadů více či méně vhodných k recyklaci.

Jako paradoxy v této rádoby studii lze nalézt přímou podporu Hnutí Duha, Friends of the Earth a předsedy CZ Biom energetickému využití a naprostou ignoranci vůči bioplynovým stanicím v procesu nakládání s odpadem.

Oba zpracovatelé dokumentu (nechci vůbec mluvit o studii nebo průzkumu) vycházejí z předpokladu, že podsítná frakce z MBÚ směsných komunálních odpadů je biologicky aerobně stabilizovatelná a nemá žádné nebezpečné vlastnosti a bude uložena na skládce odpadů.

Projekt VaV MŽP realizovaný již před téměř deseti lety jasně poukázal, že podsítná frakce je složitě stabilizovatelná, resp. již téměř nedochází k biodegradaci, ale především, a to je velmi důležité, vykazuje nebezpečné vlastnosti. Tento odpad tedy vyžaduje uložit na skládky nebezpečných odpadů.

Hnutí Duha jinými slovy propaguje výstavbu desítek až stovek tisíc tun MBÚ, které jednak neřeší konečné nakládání s odpadem, ale ještě navíc v řadě případů vznikne odpad nebezpečný (podsítná frakce s obsahem např. baterií nebo zbytků léčiv), který buď bude nutné spálit nebo skládkovat v zařízeních pro nebezpečné odpady. Nebude takové nakládání finančně náročné? O účinnosti MBÚ technologie ani nemluvě.

Autory je opět kritizován nejen stávající návrh zákona o odpadech (dnes podporovaný všemi s výjimkou skládkařů), ale i novela zákona o odpadech z roku 2014, která zavedla výhled zákazu ukládání recyklovatelných a využitelných odpadů na skládkách v roce 2024 (dnes vítáno Evropskou komisí jako solidní základ ČR pro dosažení cíle snížení skládkování i cílů recyklace). Je třeba zároveň zdůraznit, že ČR rovněž zavedla povinné třídění bioodpadů ve všech obcích ČR, na kterou dnes téměř všechny obce v ČR čerpají dotace.

Protože oba zpracovatelé vznášejí otazníky i nad použitými daty v POH ČR, krajských POH a tedy i v OPŽP, domnívá se MŽP, že v tomto bodě již není třeba se k dokumentu Hnutí Duha více vyjadřovat a nechat si od Hnutí Duha a pana Habarta tento souhrn asi představit, nikoliv prostřednictvím novinářů, neboť se jedná o poměrně rozsáhlou odbornou matrici. Co říct na závěr - kromě doporučení oběma autorům přečíst si POH ČR a prezentace MŽP o strategii a výhledu ČR v odpadech - 32 stran textu by zasloužilo odbornou revizi a dodatečnou korekturu, aby peníze z Islandu, Lichtenštejnska a Norska nepřišly vniveč.

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372