Devět členských zemí Evropské unie vydalo v pondělí prohlášení, ve kterém se vymezují proti unáhleným zásahům do vnitřního trhu s elektřinou a plynem. Tyto členské státy, mezi které patří například Německo, Rakousko, Dánsko nebo Nizozemsko, se tak vymezily proti dřívějšímu prohlášení Francie, Španělska a také České republiky podporující zásah do fungování vnitřního trhu s energiemi.
Těsně před jednáním ministrů Evropské unie se rozhořel spor o to, jak zasáhnout proti vysokým cenám energie. Ty přidělávají členským státům starosti na cestě k obnově po koronavirové krizi a současně přispívají ke zvyšující se inflaci. Na půdě Evropské unie se proto má najít řešení, jak omezit dopady současné krize a posílit vnitřní trh, aby byl v budoucnu v obdobných situacích odolnější.
EU se v této věci názorově rozdělila na dva tábory. Jako první prezentovaly návrh řešení Francie, Španělsko, Česká republika, Rumunsko a Řecko. Tyto země navrhovaly, aby EU posílila svoji energetickou nezávislost, koordinovala nákupy zemního plynu a stanovila společná pravidla postupu při skladování zemního plynu. Zajímavostí je, že tyto státy chtějí dosáhnout nezávislosti výstavbou nízkouhlíkových zdrojů, přičemž jmenují biomasu, větrnou energii a solární energii. Přestože jsou podepsáni zástupci zemí, které zvažují výstavbu jaderných elektráren, jádro v prohlášení uvedeno není.
Proti jakýmkoliv zásahům do vnitřního trhu s energiemi se ovšem vyslovilo hned devět členských států EU v čele s Německem a Rakouskem. Tyto státy sice podporují společný postup v rámci evropské sedmadvacítky, nesouhlasí ovšem s účelovými zásahy do vnitřního energetického trhu nebo klimatické legislativy. "Vnitřní energetický trh, který se vyvíjel na území EU poslední desetiletí, přispívá inovacím, bezpečnosti dodávek a je tudíž hlavním prvkem pro dosažení přechodu od fosilních paliv," uvádí ve společném prohlášení devíti členských států.
Podle nich by v krátkém horizontu měla být na úrovní členských států podpora cílená, například formou podpory zranitelných zákazníků a podniků. Na úrovni členských států tato podpora může být flexibilní a může být omezena, jakmile se ceny energetických komodit vrátí do normálu.
Ve středním horizontu by měly být podporovány nákladově efektivní opatření energetické účinnosti a opatření podporující výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Současně by měla být urychleně dokončena příprava a legislativní proces baličku "Fit for 55 package".
Státy také volají po dalším propojování trhů mezi členskými státy. EU do roku 2020 stanovila cíl, aby členské země disponovaly přeshraničními vedeními o přenosové kapacitě umožňující, aby alespoň 10 % vyrobené elektřiny mohlo být přenášeno do sousedních zemí.
Momentálně se diskutuje, zda bude cíl do roku 2030 stanoven na 15 %. Po přijetí tohoto cíle volá i společné prohlášení devíti zemí. "Správně řízený přechod energetiky od fosilních paliv není příčinou, ale součástí řešení, abychom udrželi ceny dostupné a předvídatelné," stojí v prohlášení devíti členských států.
Tyto členské země se tak přihlásily k zachování současných pravidel trhu s tím, že právě tato pravidla umožní efektivní přechod k uhlíkové neutralitě. Transparentní a soutěžní prostředí podle států podepsaných pod společné prohlášení pak povede k efektivnímu trhu s nízkými cenami pro konečné spotřebitele. "Proto nemůžeme podpořit žádné opatření, které by bylo v rozporu s vnitřním trhem s elektřinou a plynem, například ad hoc reformu velkoobchodního trhu s elektřinou," uzavřely členské státy EU s odkazem na současnou cenovou krizi na trzích s energiemi.
Komentáře