Mezinárodní tým vedený vědci z Technické univerzity v Mnichově (TUM), jehož součástí byli i odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, zkoumal, jak mohou vichřice, kůrovci a požáry v dalších desetiletích ovlivnit evropské lesy. I v nejoptimističtějším scénáři se očekává výrazný nárůst plochy zasažených lesů.
V nejhorším případě se může oproti období 1986–2020 zdvojnásobit. Výsledky práce mezinárodního týmu vědců obsahuje studie zveřejněná v prestižním časopise Science.
- Nová studie určila, jak mohou být evropské lesy do roku 2100 zasaženy požáry, vichřicemi a kůrovci.
- Kombinací satelitních dat a simulací vývoje lesů pro 13 000 lokalit napříč Evropou vytvořili autoři model založený na umělé inteligenci, který určuje rozsah poškození lesů na úrovni celého kontinentu.
- Ve všech scénářích budoucího vývoje překračuje míra poškození dnešní úroveň, s významnými dopady na lesy i ekosystémové služby pro společnost.
Mortalita stromů je přirozenou součástí vývoje lesů. Staré stromy odumírají, mladé dorůstají a vytvářejí novou generaci. Nové je však měřítko, v jakém požáry, vichřice a kůrovci lesy ovlivňují. Míra a charakter poškození přitom ve značné míře určují, kolik uhlíku mohou lesy ukládat, kolik dřeva poskytnou a jaké druhy rostlin a živočichů v nich najdou své útočiště. Výsledky studie jsou proto důležité pro tvorbu lesnických politik, adaptaci lesů na změnu klimatu i pro společnost jako celek.
Doktorka Laura Dobor a profesor Tomáš Hlásny, spoluautoři studie z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, uvádějí: „Česká republika již zažila extrémní nárůst poškození lesů související se změnou klimatu – kůrovcovou kalamitu z let 2018–2022. Výsledky studie je zapotřebí brát vážně. Naznačují, že podobné události – zejména rozsáhlá přemnožení kůrovců a lesní požáry – nás čekají i v dalších desetiletích. Připravit na ně naše lesy a lesnictví vyžaduje myslet dopředu a lépe propojovat výzkum, tvorbu lesnických politik a hospodaření.“
Autoři studie určili, že při oteplení přesahujícím 4 °C se plocha zasažená požáry, vichřicemi a kůrovci může do roku 2100 více než zdvojnásobit. Jako výchozí stav použili data dálkového průzkumu Země z let 1986–2020, tedy období, které již zaznamenalo mimořádně vysokou úroveň poškození. I v nejpříznivějším scénáři, při udržení oteplení na úrovni 2 °C, autoři očekávají vyšší míru poškození lesů než v minulosti.
Vědci využili simulační model založený na umělé inteligenci, který byl trénován pomocí 135 milionů hodnot ze simulací vývoje lesů napříč 13 000 evropskými lokalitami, v kombinaci se satelitními daty popisujícími poškození lesů v minulosti. Tento přístup umožnil simulovat budoucí vývoj lesů s rozlišením jednoho hektaru a poskytnout tak poznatky o regionálních rozdílech v očekávaném vývoji. Studie je zároveň přelomová využitím umělé inteligence pro hodnocení vývoje lesů na úrovni celého kontinentu.
Velké regionální rozdíly
Podle studie budou nejvíce zasaženy lesy v jižní a západní Evropě. Severní Evropa by měla být zasažena méně, i když se zde pravděpodobně objeví lokální ohniska poškození. „Narušení lesních ekosystémů se stále více stávají přeshraničním problémem, ovlivňují mezinárodní trhy s dřívím a ohrožují ekosystémové služby, které lesy poskytují společnosti,“ říká profesor Rupert Seidl z Technické univerzity v Mnichově, hlavní autor studie.
Autoři studie proto zdůrazňují, že lesnické politiky a hospodaření musí zohledňovat rostoucí míru poškození: „V nadcházejících letech musíme být připraveni na významný nárůst poškozování lesů. Na jedné straně to znamená připravit se na výkyvy v poskytování ekosystémových služeb – včetně produkce dříví a ukládání uhlíku – a hledat způsoby, jak tyto výkyvy tlumit. Na druhé straně sílící disturbance představují příležitost k založení nových, klimaticky odolných lesů – mohou tedy být využity jako katalyzátor změn. Lesnictví musí reagovat jak na rostoucí rizika, tak na příležitosti, které tyto změny představují, a využívat při tom nové vědecké metody a poznatky,“ uzavírá Seidl.
Komentáře