Dobrovolný závazek členských států snížit spotřebu zemního plynu o 15 % pro Česko znamená, že bude muset uspořit asi miliardu kubíků na úrovni celé republiky. Podle průmyslu by vláda měla k dobrovolným úsporám zemního plynu motivovat.
Na konci července schválili ministři členských států EU dobrovolný závazek, v rámci kterého státy před nadcházející zimou uspoří 15 % zemního plynu. Debata, která na zasedání proběhla, nebyla jednoduchá. Členským státům se nelíbil původní návrh Komise, který v případě vyhlášení krizového stavu Komisí učiní z dobrovolného závazku cíl závazný. Proti tomu se postavila Francie, Irsko, Itálie, Malta, Nizozemsko, Polsko a Portugalsko. Nakonec budou o případném vyhlášení celounijní krizové situaci rozhodovat členské státy.
Mezi evropskými zeměmi také panují značné rozdíly ve využívání plynu, jejich závislosti na Rusku a propojenosti a využitelnosti plynárenské infrastruktury. Některé země uvedly, že stanovení stejného cíle pro každou zemi není správný postup. Proto řada států s navrženým zněním nesouhlasila a do finálního návrhu se dostalo několik výjimek.
Cíl platí pro celou republiku
Pro Českou republiku to znamená, že v příští topné sezóně se bude snažit uspořit alespoň 15 % zemního plynu oproti průměrné spotřebě za posledních pět let. Nutné je zdůraznit, že 15% cíl úspory plynu platí pro celou republiku, nikoliv pro jednotlivá odběrná místa. Referenční období pro potřeby výpočtu požadavku je definováno jako spotřeba zemního plynu od 1. srpna do 31. března za roky 2017 - 2022. Výpočet neuvažuje chladné a teplé zimy.
Průměrná spotřeba plynu v Česku v daných obdobích je dle dat Eurostatu 6,9 mld. m3, bude tedy potřeba uspořit 1 mld. m3 a dostat tak spotřebu v nadcházející topné sezóně ideálně pod 5,9 mld. m3 (pozn.: Českou republikou využitelná výjimka v podobě nezapočtení neenergetického užití zemního plynu do výpočtu závazku prakticky nehraje roli). To je ještě o 13 % níže než v poslední sezoně 2021-2022, do které se již promítly vysoké ceny energie z podzimu 2021, ale již jen okrajově situace po ruském útoku na Ukrajinu.
Nucené omezování nebo přerušení
Evropský plán pro plynou krizi předložila Evropská komise před nadcházející zimou ve snaze dostatečně naplnit zásobníky a díky tomu snížit rizika spojená s přerušením dodávek plynu z Ruska. Právě proto Komise v červenci navrhla dočasně snížit spotřebu plynu o 15 %. Pokud by došlo k vyhlášení stavu nouze na evropské úrovni, znamenalo by to, že by se 15% cíl stal pro členské státy závazným. Podle Kadri Simsonové, komisařky pro energetiku, je v současné době úroveň naplněnosti zásobníků v Evropě těsně pod 65 %.
Do povinných úspor by se měly započítat všechny již dosažené dobrovolné úspory, a pokud stát naplnil své zásobníky plynu k 1. listopadu nad 80 % kapacity, i veškerý plyn uložený v zásobnících nad touto hranicí. V případě, že by se České republice, ale i jiným členským státům nepodařilo 15 % uspořit na dobrovolné bázi, a došlo by k přerušení dodávek z Ruska, mohlo by dojít k omezení dodávek, kdy by provozovatel přepravní soustavy vyhlásil stav předcházení stavu nouze, stav nouze v plynárenství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo mimořádný stav nouze.
"To by znamenalo aktivaci odběrových stupňů podle závažnosti situace a postupné nucené omezování až přerušení dodávky plynu a tím i omezování výroby. Jako první by byly zasaženy výrobny elektrické energie z plynu – tedy plynové elektrárny Počerady a Vřesová. Už toto opatření by v kombinaci s dobrovolnými úsporami firem mělo stačit na splnění cíle," vysvětluje Svaz průmyslu a dopravy.
Je potřeba změna legislativy
Statistici za první dva kvartály meziročně evidují pokles spotřeby plynu očištěný o vliv počasí o 15 % ve všech kategoriích odběru. Zároveň instalační firmy hlásí nebývalý zájem o úsporná řešení a montáže fotovoltaických panelů. Je potřeba dodat, že celková spotřeba plynu v roce 2021 byla v Česku nejvyšší za posledních 10 let a meziroční úspora není to samé, co úspora proti průměru.
Podle Svazu průmyslu a dopravy ale řadě dalších úspor brání i platná legislativa, která stanovuje například minimální a průměrné teploty pro vnitřní prostory budov. "Tento námět Svaz průmyslu vznesl již při prvních jednáních k plynové krizi s MPO na jaře. Ušetřit by se tak dalo na vytápění kanceláří, hal i učeben. V tomto ohledu oceňujeme, že MPO již pracuje na změně příslušné legislativy, která by umožnila vytápět na nižší teploty. Obecně se totiž uvádí, že každé snížení vnitřní teploty o 1°C znamená snížení spotřeby o 6-7 %," doplňuje Svaz.
Dále Svaz zastupující průmysl zdůrazňuje, že Ministerstvo průmyslu a obchodu a vláda musí najít další vhodná úsporná opatření a zapojit do dobrovolných úspor všechny sektory, aby úspory stačily k dosažení cíle a nebylo nutné přistoupit k vyhlašování žádných odběrových stupňů a omezování výroby.
Ministerstvo již vyzvalo k tomu, aby se spořilo ve veřejných budovách a dle svých možností šetří i firmy, které tak činí kvůli vysokým cenám energie. "Pro stát musí být priorita dočasná podpora podle pravidel Dočasného krizového rámce nejvíce zasaženým podnikům a odvětvím průmyslu, aby nedošlo k ohrožení jejich fungování a zaměstnanosti. V okolních zemích vlády v rámci Dočasného krizového rámce podnikům s cenami energie pomáhají," říká průmysl.
Komentáře