Cena kontraktu na dodávku černého uhlí v příštím roce vzrostla od druhé poloviny března přibližně o 50 %. Již tak napjatý trh hledá po embargu na dovoz ruského uhlí alternativní dodavatele, nyní se však snaží předzásobit před další zimní sezónou. Situace na trhu s uhlím není tak kritická jako na trhu s plynem, alespoň z pohledu zajištění alternativních dodavatelů, nicméně alternativní dodávky se propisují do cen.
Cena černouhelného energetického kontraktu API2 na příští rok, tedy produktu Cal-23, se aktuálně pohybuje na burze ICE okolo 246 USD/t. V druhé polovině března bylo přitom obdobný produkt možno nakoupit i za cca 163 USD/t.
Důvodem růstu cen je, stejně jako v případě dalších energetických komodit, především ruská agrese na Ukrajině. Menší dodávky zemního plynu do EU v loňském roce zapříčinily nárůst cen plynu. Tím vzrostla poptávka po uhlí, jehož cena následně rovněž vzrostla, jak je vidět na grafu výše. Po ruské invazi na Ukrajinu vyhnaly obavy týkající se přerušení dodávek plynu do EU cenu uhlí až nad 260 USD/t.
Na konci března letošního roku schválila polská vláda návrh zákona, který obsahuje zákaz dovozu ruského uhlí do Polska s odůvodnění, že na společné kroky EU v této věci již nemůže déle čekat. Společný krok nicméně přišel vzápětí, a to 5. dubna, kdy EU navrhla 5. balík sankcí proti Rusku. V něm byl obsažen zákaz dovozu ruského uhlí do EU. O dva dny později se na tomto balíčku EU shodla s platností zákazu dovozu uhlí od 10. srpna letošního roku.
Důležitým podpůrným faktorem pro růst ceny uhlí je, jak již bylo nastíněno, vývoj dění na trhu s plynem. Na půdě EU probíhají živé diskuze nad embargem na dovoz plynu nebo ropy. To vše dopadá na cenu uhlí a následně i na cenu elektrické energie.
Analytici jsou pak toho názoru, že dodávky uhlí z Ruska je možné nahradit, ovšem za vyšší cenu. Přitom aktuálně předpokládají zvýšenou poptávku po uhlí ze strany států EU, aby vzhledem k embargu před následující zimní sezónou navýšily jeho zásoby. Jako alternativy k dodávkám ruského uhlí se pak jeví dodávky z Kolumbie, Jihoafrické republiky, Austrálie a dalších států.
Situaci by mohla napomoct Čína, která prudce navyšuje svou těžbu. A to jak v případě uhlí, tak v případě zemního plynu. Dovoz uhlí do Číny se v prvním kvartálu snížil o 24 %. Situaci napomáhá i vývoj pandemie COVID-19, kdy se Šanghaj potýká s velice přísným lockdownem. Ten má dopad na poptávku po energiích.
Cena elektřiny nad 200 EUR/MWh
Navýšení podílu výroby elektřiny z uhlí jde ruku v ruce s vyššími emisemi výroby ve srovnání se zemním plynem, jenž je hlavní alternativou uhlí. Vyšší emise si pak vyžádají vyšší náklady na emisní povolenky.
Poté, co cena emisních povolenek prudce klesla, především z obavy nad regulatorním zásahem EU, jde jejich cena opět strmě nahoru. To dále zvyšuje ceny elektřiny.
Komentáře