2/2022

Zálohování? Vyplatí se, když vybereme hodně záloh a málo jich vyplatíme

| autor: Martina Jandusova0

pet_na web
zdroj: redakce

Psali jsme o tom už snad tisíckrát. Recyklace a vůbec nakládání s odpady musí být udržitelné především ekonomicky, pak může přijít na řadu ekologie. Řídí se tím i nápojový průmysl, který se snaží zavést povinné zálohování? Nebo chce protlačit environmentálně prospěšnou věc?

Na konci srpna vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 243/2022 Sb. o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který zakazuje uvádění vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu. Společně s ním vyšel související zákon č. 244/2022 Sb., který mimo jiné obsahuje novelu zákona o obalech ukládající další povinnosti výrobcům plastových obalů.

Novela stanovuje z hlediska zálohování dvě zásadní položky. Upravují se cíle pro zajištění tříděného sběru plastových nápojových lahví na jedno použití. Od 1. ledna 2025 bude muset být vysbíráno minimálně 77 % hmotnosti těchto obalů, v roce 2029 už půjde minimálně o 90 %. Dále výrobcům obalů stanovuje povinný obsah recyklovaných plastů v obalu. PET lahve budou muset obsahovat od roku 2025 alespoň 25 % recyklovaných plastů a všechny plastové nápojové lahve o objemu do tří litrů budou muset od roku 2030 obsahovat alespoň 30 % recyklovaných plastů.

Česká republika je ve třídění odpadů na špici Evropské unie. Dle dat autorizované obalové společnosti EKO-KOM dosahuje tříděný sběr nápojových PET obalů v současné době 82 %. Nabízí se tak otázka, zda je skutečně nutné zavést systém zálohování, abychom do roku 2029 zvýšili míru třídění o 8 %? Nebo postačí zefektivnit stávající systém? A pokud zálohy tak úplně nepotřebujeme, tak proč se je někdo snaží protlačit?

Narušení současné sítě

PET lahve jsou dnes sbírány v rámci tříděného sběru v obcích, které od EKO-KOMu získávají za vytříděné obalové odpady finanční odměny. Systém třídění obalových odpadů v této podobě funguje v Česku po dlouhá léta a je poměrně efektivní. Byla vybudována hustá a dostupná síť kontejnerů, do níž se v minulosti investovaly značné finance. Zálohový systém na PET lahve by tuto síť narušil.

Pro nás, pro města obce, to spíš představuje komplikace, a to z toho důvodu, že tady 20 let budujeme systémy (třídění), investujeme do zřizování sběrných míst, do rozšiřování sběrné sítě a dáváme prostředky na provoz, dáváme prostředky na osvětu,“ uvedl v PODCASTU21 Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu měst a obcí.

Kromě toho, že by bylo nutné vynaložit další náklady, tentokrát na zálohovací automaty, zkomplikoval by se občanům i současný způsob třídění odpadů. PET lahve by musely být skladovány doma a to v nestlačené podobě, což pro obyvatele menších prostorů může být svízelné. Z minulosti také víme, že pro to, aby lidé co nejvíce třídili odpad, hraje velmi důležitou roli vzdálenost k tříděným kontejnerům, proto se sběrná síť také neustálé zahušťuje.

Nelze opomenout ani rozvíjející systém „door to door“, čili sběr od domu, do něhož množství měst a obcí investuje také značné prostředky. V mnoha případech s přispěním státních financí. Zálohový systém by tak hodil vidle do všeho, co jsme tady v minulosti učinili.

Boj o PET

Tento obsah je uzamčen

Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
SYBA
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF