Minulý týden vydal Svaz chemického průmyslu ČR ročenku, která mapuje vývoj českého nejvýznamnějšího průmyslového odvětví v roce 2021. Pro chemický průmysl započal uplynulý rok slibně, rozčarováním byl ale postupný nárůst cen energií.
"Výsledky chemického průmyslu v roce 2021 zaznamenaly postupnou stabilizaci a oživení po 1,5 let trvající pandemií koronaviru COVID-19, která negativně ovlivnila zejména odvětví chemie a zpracování plastů a kaučuků a to z důvodu významného poklesu poptávky navazujících odvětví a významného poklesu cen jak vstupních surovin, tak i chemických derivátů.
Rok 2021 se vyvíjel slibně s tím, že na jeho konci se projevil významný nárůst cen energií (zemní plyn a elektřina), který způsobil postupný nárůst cen při poklesu ziskovosti odvětví. Další vývoj odvětví ovlivní v následujícím období vývoj energetické krize projevující se vysokými
cenami surovin a energií v EU. Tržní poptávka a celková obchodní rovnováha je významně
ovlivňována dostupností surovin a pokračujícím válečným konfliktem na Ukrajině.
Vedle toho je konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu významně ovlivňována omezenou dostupností a využitelností podpůrných programů kompenzujících negativní dopady postupné implementace legislativy evropské Zelené dohody," říká v úvodu ročenky Petr Cingr, prezident SCHP ČR.
Celá ročenka se zabývá komplexním pohledem na chemický průmysl, níže přinášíme kapitolu zaměřenou na životní prostředí, která mapuje vývoj od roku 2010.
Vzduch
Oxid uhličitý (CO2)
Oxid uhličitý je hlavním plynem, který produkují chemické společnosti s potenciálem efektem globálního oteplování. CO2 se primárně uvolňuje spalováním fosilních paliv jako zdrojů energie. Za posledních deset let emise CO2 chemických společností v ČR kolísaly mezi 50% a 80% v porovnání s rokem 2010 a ustálily se na cca 11 mil. tun CO2 ročně.
Oxid siřičitý (SO2)
Oxid siřičitý (SO2) je hlavní látkou znečišťující ovzduší odpovědnou za okyselování životního prostředí. Hlavními producenty emisí jsou spalovací zařízení a rafinerie. Od roku 2010 společnosti snížily emise SO2 do ovzduší přibližně o 69 %. Předpokládá se, že snižování bude pokračovat i v dalších letech.
Oxidy dusíku (NOx)
Oxidy dusíku (NOx) jsou odpovědné jak za okyselování atmosféry, tak mají potenciál přispívat k fotochemické tvorbě ozonu, který může způsobit dýchací potíže lidem žijícím ve vysoce urbanizovaných oblastech, stejně jako ekologické poškození přírody. Od roku 2010 společnosti snížily své emise NOx do ovzduší přibližně o 54 %. Poslední roky ukazují, že trend ve snižování bude pokračovat.
Emise těkavých organických látek (TOL)
Těkavé organické látky mohou přispívat stejně jako NOx k tvorbě fotochemického ozonu, který může způsobit dýchací potíže lidem žijícím ve vysoce urbanizovaných oblastech a způsobovat ekologické škody na přírodě. Společnosti od roku 2010 snížily emise TOL do atmosféry přibližně o 55 %. Stagnace poklesu je patrná v posledních 4 letech.
Voda
Dusík a fosfor
Dusík a fosfor jsou živiny, které jsou přirozenou součástí vodních ekosystémů. Příliš mnoho dusíku a fosforu ve vodě způsobuje, že řasy rostou rychleji, než si s tím ekosystémy poradí. Významné zvýšení řas poškozuje kvalitu vody, snižuje v ní obsah kyslíku, který ryby a další vodní život potřebují k přežití. Některé druhy řas jsou také škodlivé pro člověka, protože produkují toxiny, které mohou lidem způsobit kožní problémy při kontaktu se znečištěnou vodou nebo nevolnost při konzumaci znečištěných ryb nebo po pití kontaminované vody.
Chemická spotřeba kyslíku (ChSK)
Kyslík je životně důležitý pro život pod vodou. Jak je popsáno výše, vypouštěné odpadní vody do životního prostředí mohou mít dopad na životní prostředí a lidské zdraví různými způsoby. Proto společnosti měří ChSK vody, kterou vracejí do životního prostředí, neboť to poskytuje nepřímý údaj o množství organických sloučenin ve vodě.
Ani u jednoho ze sledovaných parametrů kvality vypouštěných odpadních vod z chemického průmyslu se nepodařilo v posledních deseti letech zásadně snížit jeho hodnoty. Údaje z roku 2020 jsou sice v jednotkách až desítkách procent nižší ve srovnání s rokem 2010, nicméně ve sledovaném období jsou tyto hodnoty mnohdy i několikanásobně vyšší než v roce 2010.
Energie
Od roku 2010 došlo u chemických firem k nárůstu výroby vlastní energie z obnovitelných zdrojů cca na trojnásobek.
Podíl spotřeby takto vyrobené energie je ale stále k celkovému množství spotřebované energie cca 4 % (bez zohlednění energetického mixu dodávané elektrické energie).
V souvislosti se „Zelenou dohodou“ je v chemickém průmyslu kladen důraz na snižování energetické náročnosti výrob. Využívání obnovitelných zdrojů při vlastní výrobě energie a např. i odpadního tepla patří k důležitým realizovaným úkolům, jejichž význam neustále poroste. Výroba vlastní energie z obnovitelných zdrojů zatím zaostává za průměrem České republiky.
Celorepublikově v roce 2021 měla v celkové skladbě pro výrobu elektřiny významný podíl výroba v jaderných elektrárnách. Druhou pozici při výrobě elektřiny zaujímala výroba v uhelných elektrárnách.
Na posledním obrázku je patrné, že podíl obnovitelné energie na spotřebě elektřiny a konečné spotřebě energie kontinuálně od roku 2012 roste. V roce 2020 dosáhl podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě téměř 17,3 %.
Komentáře