Významná mezinárodní konference pořádaná za česko-slovenské pořadatelské spolupráce společností Ekosplus a E-expert je letos tematicky rozšířená o problematiku biodiverzity.
V úvodním slavnostním přivítání hostů požádal státní tajemník ministra životního prostředí Slovenské republiky, Michal Kiča, o věnování pozornosti situaci s možnou hrozbou nedostatku strategických energetických surovin.
Ochraně přírody a biodiverzity byl věnovaný dopolední blok. Generální ředitelka sekce ochrany přírody a biodiverzity MŽP SR, Katarína Butkovská, řešila ve svém příspěvku reformu národních parků.
Moderní hodnocení stavu biodiverzity a životního prostředí, e DNA biomonitoring, přinesl Fedo Čiampor z Centra biologie rostlin a biodiverzity Slovenské Akademie věd a o využití DNA analýz při posuzování fragmentace krajiny infrastrukturními projekty pohovořil Tomáš Šikula ze společnosti HBH Projekt, s.r.o.
Blok s názvem Energetika a obnovitelné zdroje otevřel ředitel CENIA Havránek. Zmínil několik významných bodů balíčku Fit for 55. Upozornil na cíle v oblasti emisí v dopravě. Termíny 2025, 2030 a 2035, kdy by měly emise v dopravě padnout k nule, označil za dosažitelné. Jako zajímavost uvedl, že se proti těmto cílům ani výrobci a ani obchodníci s automobily neohrazují a naopak slibují, že cíle dodrží či dokonce splní dřív.
Ředitel Havránek se dále zmínil o tom, jak kůrovcová kalamita ztěžuje náš boj s emisemi CO2. Velkou část svého příspěvku věnoval dopadům zavádění CBAM, tedy uhlíkového cla. Zde upozornil, že zavedení CBAM představuje určité zdražení dovážených komodit, které jsou zatížené uhlíkovou stopou, ale pro Českou republiku bude toto zdražení marginální, protože ČR je právě v oblasti uhlíkově náročných komodit poměrně soběstačná.
O východiscích pro změnu legislativy pohovořil Juraj Novák z Odboru energetické a surovinové politiky Ministerstva hospodářství SR. Upozornil na různost přístupu před válkou na Ukrajině a současnou situací. Představil opatření v Integrovaném národním energetickém a klimatickém plánu. Zdůraznil, že při implementaci evropské legislativy do té národní určitě musí být kladen důraz na energie z odpadů jak z biomasy, tak z odpadů. Vyzdvihl také důležitost bioplynových stanic, kterých je v současné době na Slovensku 100. U paliv několikrát zdůraznil slovo „udržitelné“, jiná paliva do budoucnosti nebudou využívána. Posléze slíbil, že se určitě začne velmi často skloňovat slova „recyklovatelný uhlík“ a „obnovitelný plyn“.
Energetické využití nerecyklovatelných odpadů popsal ve svém příspěvku Marcel Vrátný, ředitel společnosti MH Teplárenský holding, a.s. Zmínil, že i přes obrovský nárůst cen plynu, bude tato strategická surovina hrát v teplárenství na Slovensku velkou roli. „Nedokážu si představit současné teplárenství bez plynu, hlavně v zimě,“ řekl Marcel Vrátný.
Dále si postěžoval na složitost žádostí o dotace do transformace a nebezpečí, že peníze propadnou. Problém také vidí v tom, že 2,5 milionů kubíků slovenské biomasy skončilo v roce 2020 za hranicemi. To je biomasa, která mohla skončit ve slovenských teplárnách. Upozornil, že 50% obyvatel a firem SR jsou napojeny na slovenské CZT a efektivnější nakládání s vlastní biomasou je na místě.
Další zajímavé příspěvky přineseme v podrobnější podobě v dalších textech
Komentáře