Nádrže v horských oblastech jsou již zamrzlé a dá se předpokládat, že ledová pokrývka se začne vytvářet i na proudících vodách a na nádržích v nižších polohách.
„Led vždy láká veřejnost k provozování zimních sportů. Bruslení a další sporty na zamrzlých plochách jsou činnosti, které lze považovat za obecné užívání povrchových vod a vstup na led je na vlastní nebezpečí.
Při vstupu na zamrzlé vodní plochy je nutné vždy velmi pečlivě zvážit rizika, která v dané lokalitě hrozí,” říká mluvčí povodí Hana Bendová.
„Vodní plochy nezamrzají rovnoměrně, tloušťka a pevnost ledu se může odlišovat a tyto odlišnosti jsou pouhým okem neviditelné.
Na vodních nádržích se provádí manipulace s hladinou. To může vést k vytváření prasklin v ledu, dutin pod ledem, k jeho zeslabování a celkové nestabilitě ledové plochy.
Led je v důsledku manipulace často „zavěšen“ i mnoho centimetrů nad skutečnou vodní hladinou. Na vodních tocích dochází k podobným jevům samovolně vlivem kolísání vodního stavu,” popisuje Bendová.
K nestabilitě ledu přispívají i výkyvy počasí. Bezpečnost osob na ledové ploše nemůže být zajištěna a pohyb na ní může být velmi rizikový.
Nebezpečí se vystavují i osoby pohybující se v korytech zamrzlých toků. Tekoucí voda je v mrazivém počasí teplejší než okolí a dle konfigurace břehů je pevnost ledu velmi proměnlivá.
V korytech řek a potoků dále hrozí vznik ledových nápěchů. Při jejich uvolnění se průtok může velmi rychle změnit a vážně ohrozit osoby pohybující se v prostorách pod těmito ledovými jevy.
„Ochranná pásma vodárenských nádrží samozřejmě platí i v zimním období a na ledové plochy těchto nádrží je vstup dle § 30 Vodního zákona přísně zakázán, a to i v případě, že led je pod sněhovou pokrývkou.
Porušení tohoto zákazu je kvalifikováno jako přestupek dle § 116 Vodního zákona s následně vyplývajícím přestupkovým řízením. V územní působnosti státního podniku Povodí Labe se jedná o nádrže Hamry, Křižanovice, Vrchlice, Souš a Josefův Důl,” upozorňuje Bendová.
Komentáře