1/2024

USA výrazně zvyšují cla na dovoz čínských elektroaut a polovodičů

| zdroj: SP ČR0

waldemar-rHfTdK9YU2Q-unsplash
zdroj: unsplash.com

Bidenova administrativa před listopadovými volbami prudce zvyšuje cla na dovoz z Číny, včetně elektrických vozidel, baterií a polovodičů. Spojené státy rozhodly o revizi cel a v letošním roce tak zčtyřnásobí celní sazbu na čínské elektromobily na 100 % a zhruba ztrojnásobí sazbu na dovoz oceli a hliníku. Sazba na čínské polovodiče se od roku 2025 také zdvojnásobí. Sazba na solární články se letos rovněž zdvojnásobí na 50 procent. Celé oznámení je k dispozicizde, příklady konkrétních sazeb uvádíme na konci článku. 

Prodeje čínských elektromobilů ve světě a kroky ze strany Evropské komise

Statistiky jasně ukazují rychlý růst čínského vývozu elektromobilů (EV). V roce 2023 se celková hodnota vývozu čínských čistě elektrických vozidel prudce zvýšila o 70 % a dosáhla bezmála 32 miliard EUR. Na EU připadá téměř 40 % čínského vývozu EVs a jsme tak jejich největším celosvětovým odběratelem, navíc vše nasvědčuje tomu, že toto číslo bude i nadále stoupat. Problémem pro evropský automobilový průmysl je pro spotřebitele lákavá nabídka: v Číně se např. verze EV střední třídy SUV značky BYD prodává pod 18 tisíc EUR, v Německu se toto malé SUV prodává za skoro 40 tisíc EUR. To je totiž cena, která je stále konkurenceschopná se srovnatelnými elektromobily na trhu. Čínským firmám tak nezbývá než primárně cílit na export, protože domácí cenová válka zásadně zatěžuje jejich marže.

EU mezitím stále pokračuje ve svém antisubvenčním šetření proti čínským EVs (naše členy jsme informovali např. zde). Šetření probíhá podle jasně stanovených pravidel Evropské komise (EK) a je v souladu s mezinárodními pravidly WTO, jedná se tedy o proces založený na faktech a objektivitě s příslušnými konzultacemi se zúčastněnými stranami. První výstupy v podobě pravděpodobného zvýšení tarifů můžeme očekávat již během příštího měsíce. 

Čínské "production overcapacities" a další třecí body

Problém čínských "nadbytečných výrobních kapacit" je v poslední době doslova "buzzword". Při své dubnové návštěvě Číny americká ministryně financí Janet Yellen v tomto směru opět nešetřila kritikou. Problematikou se zabývala Evropská obchodní komora v Číně, se kterou Svaz v rámci BusinessEurope také spolupracuje, ve své zprávě z roku 2018 a evropský byznys na ni dlouhodobě upozorňuje. Zpráva mezi příčiny nastalé situace řadí mimo jiné regionální protekcionismus v ČLR a nedostatky regulačního rámce. 

Čínská strana na kroky ze strany USA reagovala podrážděně. Tvrdí, že firmám z USA a EU dopřává rovného a nediskriminačního přístupu na svůj vlastní obrovský trh. To však dle výpovědí evropských firem operujících v Číně není tak úplně pravda. Čínské autority naopak aktivně podporují iniciativy jako „Buy local“ a „Made in China 2025“ , které upřednostňují zboží z místní produkce. Z toho důvodu EK také zahájila šetření na základě nařízení o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (tzv. nástroj IPI), které se týká opatření a postupů Čínské lidové republiky na trhu veřejných zakázek v sektoru zdravotnických prostředků. Je možné, že další sektory budou následovat. 

Pro doplnění, EK zahájila i první šetření podle nařízení o zahraničních subvencích (tzv. nástroj FSR) v Bulharsku v únoru 2024, které cílí na čínskou státní firmu a možné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU v oblasti kolejových vozidel. Další šetření FSR aktuálně probíhají.

Protekcionismus versus zachování konkurenceschopnosti

Eskalaci vyhrocené obchodní války si nepřejeme, česká ekonomika je otevřená a exportně orientovaná, navíc protekcionistická opatření v minulosti pravidelně podkopávala světový hospodářský růst. Podobně jako Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, jíž jsme členem, zdůrazňujeme nutnost pokračování ve vzájemném dialogu a komunikaci. I přes veškeré neshody totiž Čína i nadále zůstává největším obchodním partnerem EU. Problémem je však prohlubující se bilaterální obchodní deficit, který v loňském roce dosáhl rekordní výše 400 miliard EUR.

Pro srovnání, Spojené státy loni podle amerických statistik dovezly z Číny zboží celkem za 427 miliard USD, jejich vývoz do Číny pak dosáhl 148 miliard USD. Vývoz EU do Číny v témže roce dosáhl hodnoty přibližně 198 miliard EUR a čínský vývoz do EU celkové hodnoty cca 598 miliard EUR. Poměr obchodní nerovnováhy EU a USA při výměně zboží s Čínou je přibližně srovnatelný, ohlášené americké kroky jsou však násobně drastičtější. V obou případech se jedná o jedno z důležitých témat nadcházejících voleb (volby do Evropského parlamentu budou probíhat začátkem příštího měsíce). 

BusinessEurope, Svaz průmyslu a dopravy ČR i Americká obchodní komora dlouhodobě volají po prohlubování obchodní a investiční spolupráce mezi EU a USA nejen v rámci platformy Trade and Technology Council (TTC). Poslední společné stanovisko jsme před TTC publikovali minulý měsíc, konkrétní informace jsou k dispozici zde

Zběžný přehled jednotlivých sazeb:

  • Ocel a hliník: celní sazba na některé výrobky z oceli a hliníku podle oddílu 301 se v roce 2024 zvýší z 0-7,5 % na 25 %.
  • Polovodiče: celní sazba na polovodiče se do roku 2025 zvýší z 25 % na 50 %.
  • Elektrická vozidla: celní sazba na elektrická vozidla podle oddílu 301 se v roce 2024 zvýší z 25 % na 100 %.
  • Baterie, součásti a díly baterií a kritické minerály: celní sazba na lithium-iontové baterie pro elektromobily se v roce 2024 zvýší ze 7,5 % na 25 %, zatímco celní sazba na lithium-iontové baterie pro jiné než elektromobily se v roce 2026 zvýší ze 7,5 % na 25 %.
  • Celní sazba na části baterií se v roce 2024 zvýší ze 7,5 % na 25 %.
  • Celní sazba na přírodní grafit a permanentní magnety se v roce 2026 zvýší z nuly na 25 %. Celní sazba pro některé další kritické nerosty se v roce 2024 zvýší z nuly na 25 %.
  • Lodní jeřáby: celní sazba na jeřáby z lodí na pobřeží se v roce 2024 zvýší z 0 % na 25 %.
  • Zdravotnické výrobky: celní sazby na injekční stříkačky a jehly se v roce 2024 zvýší z 0 % na 50 %. U některých osobních ochranných prostředků (OOP), včetně některých respirátorů a obličejových masek, se celní sazby zvýší z 0-7,5 % na 25 % v roce 2024. Sazby na pryžové lékařské a chirurgické rukavice se v roce 2026 zvýší ze 7,5 % na 25 %.

Poznámka: USA loni dovezly z Číny zboží v hodnotě 427 miliard dolarů, ale zvýšení cel by se podle Bílého domu dotklo dovozu v hodnotě asi 18 miliard dolarů. 

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP
Compag