Na západ od nás megawatty. Do budoucna budou třeba gigawatty. A Česko se stále pohybuje pouze v řádech kilowatt. O čem je řeč? O výkonu aktuálně instalovaných kapacit zařízení pro efektivní konverzi a využití obnovitelné energie v širokém spektru oblastí ekonomiky. Změnit tuto nelichotivou bilanci je ambicí projektu špičkového výzkumu Konverze a skladování energie, který čerstvě získal čtyřletou podporu ve výši 489 milionů korun.
„Praktické zkušenosti v zavádění a využívání pro konverzi a další využití energie z bezemisních zdrojů nejsou v ČR velké. Znalostní základna je roztříštěná. My jsme nyní spojili dohromady excelentní odborníky z oblastí ukládání energie, vodíkových technologií, využití světelného záření a modelování společně s inženýry a architekty, kteří budou umět studované technologické systémy integrovat do urbanistických celků,“ říká profesor Karel Bouzek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, koordinátor celé skupiny.
„Cílem je ustavit jednoznačného partnera pro veřejnou správu i komerční sektor, s širokou znalostní základnou, schopného poskytnout expertízu či podporu v oblasti výzkumu, vývoje a zavádění uvedených technologií do praktického života,“ upřesňuje profesor Bouzek. „Obě sféry budou muset v následujících letech velmi rychle a razantně navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a využít ji jak pro zásobování elektrickou energií, tak ke snížení emisní stopy chemických, metalurgických a dalších výrob. My jim budeme schopni dodat funkční know-how od A do Z.“
Vědci budou v rámci projektu v průběhu následujících čtyř let realizovat celkem šest výzkumných záměrů, které již samy o sobě, ale zejména pak ve vzájemném propojení, představují originální řešení v oblasti pochopení a optimalizaci realizace chemických procesů, jež jsou základem přeměny a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů, a jejich integrace do elektrické distribuční sítě.
Tento technologický průlom umožní rozšíření kapacit instalovaných zdrojů obnovitelné energie, zvýšení účinnosti uchovávání energie jimi produkovaných a jejího dalšího využití v energetice či jiných odvětvích průmyslu. „Což zásadním způsobem usnadní dekarbonizaci a restrukturalizaci ekonomiky ČR,“ upozorňuje profesor Bouzek.
Konkrétně se bude nová skupina zabývat:
- vývojem baterií a superkondenzátorů
- přeměnou obnovitelné elektrické energie na nová paliva a platformové chemikálie
- konverzí sluneční energie na energeticky bohaté sloučeniny, jako jsou vodík, metanol nebo uhlovodíky
- molekulárním designem pro konverzi a ukládání energie
- inženýrstvím systémů ukládání a přeměny energie
- energií pro budovy, města a obce.
Díky unikátnímu zapojení odborníků na inženýrství, zvětšení měřítka do průmyslových rozměrů a urbanistiku do všech rovin výzkumu bude možné efektivně vyhodnocovat, který z nových směrů má potenciál pro praktické využití a který je vhodné rychle opustit.
V rámci VŠCHT se na řešení projektu podílí kromě profesora Karla Bouzka také výzkumné týmy vedené profesorem Petrem Slavíčkem, Davidem Sedmidubským, a Jurajem Koskem. Společně s lidmi z VŠCHT Praha budou tvořit expertní platformu také vědci z Českého vysokého učení technického v Praze, Univerzity Karlovy, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Vysokého učení technického v Brně.
Finanční podporu čerpá projekt z výzvy Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský.
Komentáře