Hlavním
důvodem stávající úpravy je to, že návrh odlehčovacích objektů
zajišťuje minimální látkové znečištění odlehčovaných vod, zaručené
zejména dostatečným poměrem ředění. Převod těchto naředěných vod na
městské čistírny odpadních vod postrádá smysl, protože návrh a
technologie ČOV nejsou primárně určeny pro nárazové čištění velkých
objemů nízko znečištěných vod.
Proto také nemá smysl takové vody na ČOV
přivádět a je možné je odlehčovat před čištěním přímo do vodního útvaru.
V odlehčované vodě ve svém objemu tvoří vody z kanalizace jen malou
část z odlehčovaných vod a ve srážkami naředěném stavu nepředstavují
významné ohrožení vodních útvarů. V této souvislosti SOVAK ČR upozorňuje
na významný pokles spotřeby pitné vody v České republice za posledních
25 let, a tím i produkci odpadních vod.
Naopak to, že jsou na městských ČOV čištěny srážkové vody splachující povrch v urbanizovaném území, dokud není dosaženo předepsané ředění vod odpadních, je významným příspěvkem jednotných kanalizací pro udržení dobrého stavu vodních útvarů. Jsou to právě prvotní splachy z urbanizovaných území, které jsou nejvíce znečištěny a které procházejí řádným procesem čištění na ČOV. Náklady na čištění srážkových vod znečistěných splachem nesou zákazníci kanalizačních služeb ve své většině v platbě odvozené z odběru pitné vody.
Nejproblematičtějším důsledkem přijetí takto významné změny v
definici odpadních vod je zásadní finanční dopad pro vlastníky a
provozovatele jednotných kanalizačních systémů a jejich zákazníky. Pro
odlehčované vody do vod povrchových totiž vzniká v případě, kdy
odlehčovací objekty nesplňují návrhové parametry, povinnost za
vypouštěné vody platit.
Současná úprava technických podmínek je zajištěna prostřednictvím § 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., odkazující na návrhové normy pro výstavbu kanalizačních sítí. V současnosti je ale připravována i nová detailní technická norma ČSN 75 6262 – Odlehčovací komory, která podmínky pro výpočet, návrh a provoz odlehčovacích objektů specifikuje ve výrazně vyšším detailu.
V případě, že by stávající
objekty nesplňovaly původní návrhové parametry či nové technické
požadavky norem, které budou zezávazněny citací ve vyhlášce č. 428/2001
Sb. znamená taková situace pro vlastníky kanalizačních systémů zajistit
trvalé měření průtoku, stanovovat úroveň znečištění těchto vod a návazně
za odlehčované vody platit.
Při existenci cca 6 500 registrovaných
odlehčovacích komor v České republice vyjdou investiční náklady pro obor
kanalizací ve výši mnoha jednotek miliard korun a roční provozní
náklady několik miliard korun, které jsou velmi těžko predikovatelné a
to jak z důvodu stále se měnících klimatických podmínek, tak i problému
měření kvality odlehčovaných odpadních vod, který prakticky nejde
vyřešit.
Odborné odhady SOVAK ČR, prezentované v průběhu meziresortního připomínkového řízení novely zákona, kde SOVAK ČR byl jednoznačně proti návrhu, představují okamžitý dopad do ceny stočného tam, kde objekty nebudou vyhovovat normám až o několik desítek procent. Na tuto problematiku SOVAK ČR upozornil v únoru loňského roku (více zde).
Dalším
důsledkem návrhu novely zákona je motivace vlastníků a provozovatelů
kanalizací k nákladné přestavbě jednotných kanalizačních systémů na
systémy oddílné, tak, aby byl eliminován zvýšený vliv investičních a
provozních nákladů na odvod a čištění srážkových vod na platbách za
stočné.
V konkrétních případech to může mít paradoxně za následek i nárůst odtoku nečištěných srážkových vod do vodních útvarů, a tím zhoršení stavu povrchových vod. Proto je nutné k stokovým soustavám přistupovat komplexně, analyzovat jejich současnou funkci z pohledu možností minimalizace celkového dopadu do vodních toků tak, jak navrhuje výše zmíněná připravovaná norma ČSN 75 6262, která předřazuje výpočet celkového dopadu vypouštění vod v urbanizovaném území (včetně odtoku z ČOV) jakýmkoliv dalším opatřením.
SOVAK ČR je přesvědčen, že případnou změnu v koncepci odvodňování urbanizovaných území, kterou je překvalifikování odlehčovaných vod z jednotné kanalizace, je nutné řešit v široké diskuzi odborné a vědecké veřejnosti. Nelze odborně neprověřeným zásahem do legislativy nastavit proces, který, kromě značných nákladů, bude bez výrazného efektu na životní prostředí nebo dokonce povede k jeho někde dočasnému či trvalému zhoršení.
Komentáře