Současné nastavení EU ETS ke splnění závěrů Pařížské dohody nestačí, rozhodně ale nebude levné

Rada potvrdila, že množství povolenek uváděných na trh se bude od roku 2021 snižovat o 2,2 % ročně (tzv. lineární redukční faktor). Kromě toho se zdvojnásobí množství povolenek, které bude do konce roku 2023 ukládat do tzv. rezervy tržní stability. Schválení ze strany Rady byl poslední krok v legislativním procesu a směrnice vstoupí v platnost 20 dní od zveřejnění v oficiálním věstníku EU.

K tomuto kroku se vyjádřil hlavní ekonom společnosti ČEZ, a.s., Pavel Řežábek:

Toto snížení se hravě splní tím, že se paralelně plní cíle pro obnovitelné zdroje a pro energetickou účinnost. Reforma EU ETS tak je z dlouhodobého hlediska bezzubá.

Přesto můžeme být svědky několikaletého růstu cen povolenky. Po dobu 5-6 let bude na trh přicházet díky market stability reserve méně povolenek, než je zapotřebí. Zároveň však je na trhu přebytek povolenek z minulých let, řádově v objemu jejich roční spotřeby. Ty jsou ve vlastnictví široké škály firem od malých emitentů CO₂ až po spekulanty , a je velkou neznámou, za jakou cenu je budou ochotni prodat. Dlouhodobě však růst OZE a energetických úspor povede k omezení fosilní energetiky a opětovnému přebytku povolenek. Je ale taky docela pravděpodobné, že za několik let budou přijaty další reformy EU ETS. Každopádně současné nastavení EU ETS nepostačuje ke splnění „Pařížské dohody.“

Stručně se vyjádřil i hlavní ekolog společnosti Třinecké železárny – Moravia Steel, Radim Klimša:

Dopad reformy závisí na vývoji ceny emisních povolenek. Podle předběžných analýz Ocelářské unie budou po roce 2027 výdaje na povolenky vyšší, než kolik činí současný zisk firem. Pro zachování desítek tisíc pracovních míst je třeba přijmout účinná opatření na ochranu evropského průmyslu, alokovat povolenky podle reálných technologických možností hutí, a schválit národní kompenzaci nepřímých nákladů EU ETS po vzoru ostatních zemí EU.

Proto budeme brzy spolu s ostatními zástupci průmyslových podniků zahajovat jednání na národní úrovni o zavedení kompenzace nepřímých nákladů tak jak systém funguje například na Slovensku, Německu a dalších zemí EU.

Zároveň budeme usilovat o to, aby Evropská komise přepočítala tzv. benchmarks, podle kterých se výrobcům oceli přidělují povolenky zdarma.