Solární rok 2019: Česká fotovoltaika se zvedla ze dna, i tak výrazně zaostává za okolními státy

| autor: TZ Solární asociace0

Solární rok 2019: Česká fotovoltaika se zvedla ze dna, i tak výrazně zaostává za okolními státy

K růstu přispěla možnost čerpání podpory pro malé instalace na obytných domech v programu Nová zelená úsporám, ale také investiční podpora pro větší systémy na průmyslových budovách v rámci operačních programů. Ve srovnání s tempem okolních zemí ale Česko významně zaostává a k naplnění svého klimatického závazku potřebuje tempo výstavby mnohonásobně zintenzivnit.

Na střechách rodinných domů bylo vybudováno 2 905 nových solárních instalací s celkovým výkonem 12 megawattů. Rok 2019 tak potvrdil předchozí trend, kdy dochází k meziročnímu zdvojnásobení výkonu. Největší zájem měly domácnosti o pořízení malé solární elektrárny s celkovým využitelným ziskem nad 4 000 kilowatthodin za rok a akumulací elektrické energie do baterií – tu má každá druhá domácnost.

V praxi stojí takový systém s 12 solárními panely a akumulátorem po odečtení dotace okolo 170 tisíc korun a domácnost může díky vlastní čisté elektřině ze Slunce ušetřit podle velikosti spotřeby okolo 13 tisíc korun za rok,“ říká Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace. 

Ceny elektřiny porostou, levná vlastní elektřina z fotovoltaiky na střeše domu je nejdostupnějším řešením, které domácnostem pomohou zajistit se proti zvyšujícím se výdajům za energii. Očekáváme, že v dalších letech bude docházet k ještě rychlejšímu nárůstu nových projektů. Klíčovou podmínkou pro udržení zájmu o výrobu energie z vlastních zdrojů je však udržení stabilního systému podpory i po roce 2021 a dostatek kvalitních řemeslníků,“ dodává Krčmář k očekávaným trendům pro nové desetiletí.

Dalších 532 fotovoltaických elektráren, které byly loni připojeny k síti, se instalovalo na střechách podniků díky podpoře v rámci operačních programů Ministerstva průmyslu a obchodu nebo na veřejných budovách za přispění Státního fondu životního prostředí. Tyto solární elektrárny se podílely na loňském přírůstku v součtu dalšími téměř 13 megawatty instalovaného výkonu.

Fotovoltaika do roku 2030: Jak vládní cíle splnit efektivně a rozumně?

Klíčem k naplnění v lednu vládou schváleného Národního klimaticko-energetického plánu je nastavení stabilního a předvídatelného rámce včetně otevření prostoru pro vznik nových solárních parků, například na průmyslově znečištěných lokalitách. Plán počítá s růstem solárních elektráren o 1 900 MW do roku 2030. Při současném tempu výstavby by to trvalo 76 let, tzn. pro splnění závazku by měla být průměrná velikost instalovaného výkonu v následujících deseti letech minimálně sedmi až osminásobná než letos. Splnit závazek nebude možné bez větších střešních či pozemních instalací.

Nové solární elektrárny v Česku vznikají takřka výhradně na střechách budov. Z dat, které má Solární asociace k dispozici, ale vyplývá, že tempo růstu malých střešních instalací narazí do dvou let na svůj strop, přičemž na území Prahy už je roční přírůstek na maximu. Z detailní analýzy dat je patrné, že za dílčím restartem odvětví v roce 2019 stojí větší instalace, bez nichž by byl instalovaný výkon v roce 2019 cca o 40 % nižší.

Ze strany státu je finančně nezodpovědné omezovat rozvoj solární energie pouze na střešní instalace, které jsou dražší než ty pozemní,” kritizuje současný stav Jan Krčmář. „Musíme se rozloučit s mýtem, že malé střešní instalace jsou hodné, zatímco jakékoli instalace na zemi jsou ty špatné,” vyzývá Krčmář.

Ceny solárních technologií klesly za posledních deset let o 70-80 %. Společnost Deloitte v roce 2019 na základě přesných ekonomicko-provozních dat vypočítala, že do roku 2030 by bylo ekonomicky výhodné, aby v ČR vyrostly nové solární elektrárny o celkovém výkonu 7 000 MWp. Studie EGÚ zjistila, že technický potenciál pro nové pozemní instalace solárních elektráren na střechách budov, fasádách a průmyslovou činností znehodnocených plochách je 39 000 MWp.

Mezi hlavní nástroje, které pohání úspěšný růst solární energetiky v Evropě, patří podpora pomocí aukcí nových kapacit. Zájemci o výstavbu fotovoltaických elektráren v nich soutěží o podporu a vyhrávají ty s nejnižší nabídkou. Takové řešení je výhodné zejména pro spotřebitele elektřiny, protože podporu získávají pouze ekonomicky rentabilní projekty. Aukce s úspěchem nastartovaly rozvoj obnovitelných zdrojů nejen v západní a severní Evropě, ale i např. v uhelném Polsku. České vláda však zavedení tržního mechanismu podpory dlouhodobě odmítá,“ říká Jan Fousek, předseda dozorčí rady Solární asociace. 

Velké instalace bude zároveň možné realizovat pouze ve stabilním investorském prostředí, ve kterém nebudou měněny státem garantované podmínky.

Česko: 0,14 % evropského rozvoje solární energetiky v roce 2019

I přes průběžný růst českých solárních instalací je rozvoj fotovoltaiky ve srovnání s hlavními trhy v EU stále zanedbatelný. Během loňského roku bylo v Evropě připojeno 16 700 megawattů (MW) nových solárních elektráren (+4 000 MW). I v tradičně „uhelném” Polsku jich přibylo loni 800 MW, tedy třicetkrát víc než v Česku.

Evropská solární asociace SolarPower Europe, které je česká Solární asociace členem, očekává, že rozvoj fotovoltaiky v Evropě bude v následujících letech akcelerovat. Mezi lety 2020-2021 by mělo přibýt až 94 000 MW nových solárních projektů. Do tří let by tak celkový instalovaný výkon evropských solárních elektráren mohl vyrůst ze současných 132 000 MW na 226 000 MW.

Podle evropské asociace je více než 90 % všech střešních ploch po celé Evropě bez dalšího využití. Pokud by se tyto plochy pokryly solárními panely, každoročně by se vyrobilo 680 TWh čisté elektřiny, tedy přibližně jedenáctinásobek čisté roční spotřeby elektřiny v ČR, a ušetřily by se emise CO2 ve výši 7 milion tun. 

Podrobné výsledky českého solárního roku 2019

Kategorií s největším celkovým výkonem podpořených projektů byly takzvané hybridní solární elektrárny, které tvoří systém fotovoltaických panelů doplněných o baterie, s roční výrobou nad 4 tisíce kilowatthodin za rok. Celkem se jich realizovalo 1 342 s celkovým výkonem 7,2 MW.

Druhou nejpočetnější kategorií byly fotovoltaické systémy bez baterií a s tepelným využitím přebytků. Domácnost si může podobnou sestavu pořídit po odečtení dotace za zhruba 65 tisíc korun. Ročně díky solární elektřině ušetří, podle velikosti spotřeby, okolo 8 tisíc korun.

Zjištění vyplývají z aktuálních dat o počtu proplacených žádostí za 12 kalendářních měsíců loňského roku, která získala Solární asociace ze Státního fondu životního prostředí. Další data o letošním růstu solárních instalací poskytly Solární asociaci distribuční společnosti.

Foto: pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK