Snižování emisí CO2 díky odpadům

Odpadový sektor sehraje ještě významnou roli v evropských klimatických ambicích. Vyplývá to alespoň z nové studie evropských odpadových asociací.

Evropská unie, která bojuje proti klimatických změnám, stanovila, že v roce 2050 bude Evropa uhlíkově neutrální. Již v roce 2030 by emise skleníkových plynů měly klesnout nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropské asociace zaštiťující firmy, které nakládají s odpady, zveřejnily studii zabývající se potenciálem snižování CO2 v Evropě v rámci nakládání s odpady. Evropská asociace pro řízení odpadů (FEAD), Evropská konfederace spaloven (CEWEP), sdružení RDF Industry Group a holandská asociace odpadového hospodářství (DWMA) zastupují celý řetězec odpadového hospodářství, od sběru po recyklaci, využití a likvidaci odpadů.

Studie navazuje na studii předchozí, kterou v roce 2008 realizovala společnost Prognos. Zabývá se potenciálním zlepšením hospodaření s odpady v průběhu příštích 20 let v rámci členských států EU a Velké Británie. „Snížení emisí CO2, ke kterému by mohlo potencionálně dojít, je zkoumáno na pozadí nedávných revizí právních předpisů EU o odpadech,“ přibližuje Peter Kurth, prezident asociace FEAD.

10 odpadových toků

Na základě dostupných statistických údajů se věnuje 10 vybraným odpadovým toků, u nichž se předpokládá, že mají nejvyšší potenciál v oblasti snižování oxidu uhličitého. Konkrétně se jedná o papír, sklo, plasty, železné kovy, hliník, dřevo, textil, odpadní pneumatiky, bioodpad. Poslední odpadní tok představuje zbytkový odpad a odpadní palivo zahrnující nesebraný odpad a výměty ze zařízení zpracovávající odpad. V celkovém množství vyprodukovaných odpadů mají tyto odpady 19 % podíl. V roce 2018 jich v Evropě a Velké Británii bylo505 milionů tun.

Studie pracuje se třemi scénáři: prvním je výchozí stav, v němž se vypočítávají emise ze zpracování odpadu z roku 2018 v EU a Spojeném království. Další dva scénáře předpovídají stav v roce 2035. Druhý pracuje s vývojem CO2 po implementaci současné legislativy. Třetí scénář jde ještě dál. Stanovuje potenciál emisí CO2 na základě ambicióznější legislativy, čili potom, co se začne více recyklovat a méně skládkovat.

Z dat z roku2018 vyplývá, že odpadový průmysl je v případě vybraných toků odpadů dnes již téměř uhlíkově neutrální. Má na svědomí pouze 13 milionů tun čistých emisí CO2 ekv. ročně. Pokud by se současná odpadová legislativa začala úspěšně uplatňovat, přineslo by to Evropě úsporu 150 milionů tun CO2 ekv. V případě, že bychom byli ještě ambicióznější, mohli bychom dosáhnout úspory 296 milionů tun emisí CO2eq. „Pro lepší představu, potenciál omezení emisí CO2 v prvním případě představuje téměř polovinu emisí Španělska v roce 2019, ve druhém případě jdeo ¾ emisí Polska v roce 2019,“ říká Peter Kurth.

Výsledky berou v úvahu úspory CO2 ve výrobním a energetickém sektoru, které vznikají používáním recyklátů a využití odpadu na energii namísto původních materiálů a fosilních paliv.

Skládkování? Jednoznačně nejhorší

„Není pochyb o tom, že náš sektor hraje klíčovou roli v ambicích EU v oblasti klimatu. Tato studie jasně ukazuje, že klimatické problémy budou vyžadovat plné prosazování právních předpisů EU,“ uvádí prezident asociace FEAD.

Studie vychází v pravou chvíli. Evropská komise nedávno zahájila proces přezkumu rámcové směrnice EU o odpadech. Na rok 2024 je naplánována revize evropské směrnice o skládkách odpadů. Nadcházející revize by se měly v první řadě zaměřit na předcházení vzniku odpadů, a až posléze na to, aby se zpracování každého toku odpadů dostalo na nejvyšší možný stupeň hierarchie odpadů. Zatímco předchozí legislativa se zaměřovala na cíle pro komunální odpad, nastal čas, aby se začal řešit průmyslový odpad

Přezkum směrnice o skládkách by se měla zabývat odklonem veškerého odpadu, který je možné recyklovat nebo využít. Ze studie jednoznačně vyplývá, že největšího přínosu ve snižování emisí lze dosáhnout omezením skládkování, obzvláště organických odpadních materiálů, jako je papír, lepenka a biologický odpad. Tímto krokem může dojít ke snížení až 120 milionů tun CO2 ekv.

I to je důvodem, proč úvahy o zařazení energetického využívání odpadů do systému EU ETS, které je v současnosti prodiskutovávané v Evropském parlamentu, musí záviset na výsledku holistického posouzení dopadů, které bere v úvahu sektor nakládání s odpady jako celek. Zdražení energetického využití odpadů kvůli EU ETS by totiž mohlo v některých členských státech zatraktivnit skládkování. A to by klimatu rozhodně neprospělo.

CO2 reduction potential in European waste management