Kaly jsou stále více skloňovaným tématem. Zdá se, že jejich možné využití a urputná regulace způsobí, že o tento druh odpadu bude již v brzké době velká sháňka. Jak to dosud bylo, jak to právě je a jak to bude v budoucnosti s kaly, o tom se dovíme v tomto seriálu textů z dílny Miroslava Kose, odborníka skupiny SMP CZ.
Vědecký a technický pokrok vyvolává další otázky
Prudký rozvoj metod a nástrojů analytické chemie v posledních letech umožnil detailněji poznávat a zkoumat aktuální stav životního prostředí. Rovněž čistírenské kaly, jako jeden z hlavních odpadních produktů lidského bytí, se stal takovým případem, u kterého vědecký pokrok produkující nové informace začíná komplikovat další využívání tohoto vedlejšího produktu čištění komunálních vod.
Výzkum, ale i rutinní sledování vygenerovaly řadu nových otázek, jevící se jako environmentální problémy. U řady z nich stojíme v důsledku nového poznání před změnou dosavadních postupů, případně aplikací nových technologií nebo zcela nového legislativního ukotvení. Bylo by krátkozraké se tvářit, že nic závažného neděje a že nová data a poznatky v oboru nakládání s čistírenskými kaly nevyžadují zvýšenou pozornost.
Vedle zdokonalení poznání kvality kalů se totiž v důsledku rozvoje společnosti se čistírenský kal významně změnil a již není svým složením tou matérií, kterou byl na počátku jeho systematického využívání v duchu kalové směrnice 86/278/EEC (vstoupila v platnost před 35 lety). Čistírenský kal byl vždy považován za významný zdroj živin a organické hmoty, který bylo logické využívat na zemědělské půdě. Nicméně nové poznatky o jeho složení (mikropolutanty) komplikují tuto původní myšlenku zabezpečující částečnou cirkularitu pro nedostatkový fosfor. Současně se změnily hodnotové podmínky vnímající kal také jako zdroj biogenního uhlíku vhodného pro energetické využití.
Každý s kaly nakládá po svém
V posledních cca 35 letech byla a doposud je hlavní cestou opětovného využití čistírenských kalů přímá nebo nepřímá aplikace na zemědělskou půdu. Tato praxe je na evropské úrovni kontrolována různými způsoby v důsledku odlišného provádění směrnice 86/278 / CEE (Sewage Sludge Directive) v členských státech, která umožňuje opětovné použití na půdě pouze pro čistírenské kaly s vyhovující kvalitou.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Jiří Klicpera - klicpera@iol.cz 7.2.2022 22:19
Na ČOV Pardubice jsme postavili a v roce 1994 zprovoznili tepelnou úpravu a sušení čistírenských kalů, které se následně spalovaly ve spalovně. Což je sprosté slovo pro ekology, ale spalovna jela 10 let i na nebezpečné odpady a nikomu to nevadilo, a byla to světově špičková úroveň. Limity se plnily a nikdo neumřel. Pak do toho management Synthesie nechtěl dávat peníze, spalovnu nezákonně od ČOV oddělil (neudělala se oddělovací EIA) a prodal společnosti, která s tím má dodnes problémy. Provozovatel ČOV (prodalo se to VaKu) ale také, protože nové řešení kalového hospodářství stálo občany postupně asi miliardu a ještě se splácí... A platí se za bioplynku a za ukládání kalů na skládku, což v původní koncepci vůbec nebylo. Takže zářný příklad, jak může lidskou blbostí zhynout i světově špičková technologie.