Na základě rozhovorů s úředníky se nová česká studie pokouší zodpovědět otázku, zda státní správa dokáže efektivně čerpat finance z Fondu spravedlivé transformace, který je určen uhelným lokalitám.
Pro regiony nejvíce zasažené odklonem od uhlí je k dispozici evropský Fond spravedlivé transformace. Jedním z jeho příjemců je i Česká republika, která tak může mezi Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj rozdělit 42 mld. Kč na zmírnění dopadů transformačního procesu.
Moravskoslezský kraj má získat 18,8 miliardy Kč, 15,2 miliardy kraj Ústecký a Karlovarský kraj, který je nejmenší, 7 miliard. Zbývající miliardu obdrží české úřady na administrací fondu.
Ačkoliv Česko peníze z fondu v současné době čerpá a rozděluje skrze Operační program Spravedlivá transformace, děje se tak s obtížemi. Poukazuje na to studie European Policy Institute (EUROPEUM), která upozorňuje na fakt, že kvůli omezeném časové i personální kapacitě nemusí být finance efektivně využity.
Šlo to rychle, i tak to ale nemusíme stihnout
Vytvořit nový fond na úrovni EU je pro členské státy administrativně i finančně náročné. EU navíc fond začala připravovat o rok a půl později než ostatní fondy ve strukturálním rámci 2021–2027. Státní správa tak čelí tlaku na rychlé rozdělení financí. Část z něj totiž musí být rozdělena a zasmluvněna už do konce roku 2024 a proplacena o dva roky později. Členské státy mají povinnost do konce roku 2026 proplatit 75 % z celkové alokace fondu, jinak hrozí, že peníze státu propadnou.
Česká republika je v porovnání s ostatními státy EU v rychlosti čerpání fondu úspěšná. Rychlé čerpání bylo možné díky tomu, že již existovaly předchozí struktury a strategie, věnující se uhelným regionům. „My jsme proti jiným státům velmi napřed, někde se teprve připravují plány a u nás už se chystají a realizují projekty,“ komentuje situaci Ondřej Slach, sociální geograf z Ostravské univerzity.
Ovšem ve srovnání s rychlostí čerpání jiných českých operačních programů se nám až tolik nedaří. Navíc platí, že z hlediska kvality podpořených projektů, není rychlost čerpání tím nejlepším faktorem, na který se zaměřit.
„Tlačit na rychlost není úplně šťastné, protože potom nevznikají věci, které odpovídají potřebám těch regionů, ale jenom se rychle hledá, co by se dalo podpořit,“ cituje studie zaměstnankyně Karlovarské agentury pro rozvoj podnikání. Studie uvádí, že tlak na rychlé čerpání fondu měl negativní dopad na rozhodovací procesy a hrozí, že narychlo vybrané projekty nebudou dostatečně kvalitní.
Málo lidí a nízká alokace
Jako nedostatečný se ukázal být počet zaměstnanců, kteří se Operačnímu programu Spravedlivá transformace věnovali, a to zejména na začátku programového období 2021–2027. Situaci se sice v loňském roce podařilo stabilizovat, i tak to analýza hodnotí jako příliš dlouhé.
„V roce 2023 státní správa přípravu fondu zvládala lépe, kvůli kapacitám se však často musí soustředit na stíhání každodenních termínů, a nikoli na koncepční práci, plánování nebo občanskou participaci. Platí, že pokud mají politici zájem provádět nejen spravedlivou transformaci v ČR kvalitně, je potřeba vyhradit dostatek financí i odborníků na její provádění. Dostupnosti fondu žadatelům i rychlosti čerpání by zároveň mohlo pomoc odbourání byrokracie, a například vytvoření jednotné metodiky pro všechny operační programy,“ uvádí zpráva.
Autorka analýzy, Klára Votavová, dále uvádí, že je otázkou, zda se zřízení nového fondu vyplatilo. Alokované finance ve Fondu spravedlivé transformace jsou relativně nízké, a to i na poměry uhelných krajů, oproti tomu vytvoření administrativních kapacit je nákladné.
„Například Moravskoslezský kraj si v rámci FST rozdělí necelých 19 miliard korun, jeho plánovaný roční rozpočet na rok 2024 je více než dvakrát vyšší. Od fondu tedy rozhodně nelze očekávat, že vyřeší dlouhodobé problémy českých strukturálně slabých regionů,“ vysvětluje Votavová na portálu Euractiv.
Někteří respondenti se o fondu vyjádřili i kladně, když poukázali na nadprůměrný zájem z dotčených regionů. Skutečnost, že pro kraje byly vyčleněny peníze, je povzbudila k diskusi o vlastních rozvojových prioritách. Za nadstandardní označili spolupráci mezi kraji a státem.
Pro případný Fond spravedlivé transformace 2 studie doporučuje využití již vytvořených úřednických struktur a zajistit dostatečné množství úředníků. Dále Evropské komisi a českým ministerstvům předkládá několik doporučení.
Umí Český stát čerpat Fond spravedlivé transformace? Analýza kapacit na národní úrovni
Komentáře