V nedávné minulosti se úpravou daňové sazby dal prostor k úpravě tvorby cen za vodu. Na cenu a spotřebu ovšem v poslední době působí více nestandardních vlivů.
Spotřeba
Již celou řadu let můžeme v České republice sledovat pokles spotřeby vody. Snižování objemu spotřebované vody se ale neděje ve všech sektorech. Úspora a zavádění recyklačních technologií vody ve firmách je příčinou stálého poklesu spotřeby vody v průmyslu. Domácnosti jsou na tom ale jinak.
„Voda fakturovaná domácnostem setrvale mírně roste od roku 2013, nyní jsme na hodnotě 91,1 l/osoba/den. Celkový objem fakturované pitné vody, tedy včetně průmyslu, ale klesá. V roce 2021 to bylo 129,2 l/osoba/den,“ upozorňuje manažer technických projektů společnosti ENERGIE AG BOHEMIA, Filip Wanner.
Spotřeba velkou měrou také závisí na tom, o jakou jde lokalitu. „Dříve turisticky hodně navštěvované lokality, jako například Český Krumlov, zažívají výrazný propad oproti období do roku 2019,“ říká Filip Wanner. Upozorňuje tím na vliv pandemie Covid-19 a dramatický pokles turismu. Spotřebu vody v roce 2021 v domácnostech rovněž ovlivňovala protipandemická opatření. Nárůst spotřeby zapříčinily především domácí karantény, home office a výluka ve školní docházce.
Cena
I přes jednoznačný vliv snížení sazby DPH na 10 % platba za vodné a stočné přepočtená na m3 meziročně roste. „Jedním z hlavních faktorů je v současné době dosud nevídaný skokový nárůst cen elektrické energie a zemního plynu, přičemž ne ve všech případech se toto navýšení již plně promítlo do aktuálních kalkulací vodného a stočného. Zároveň i nadále pokračují potřebné investice do energeticky náročných celků, například sušáren čistírenských kalů.“ upozorňuje Filip Wanner.
„Na druhé straně řada vodárenských společností na tuto situaci již zareagovala a připravují projekty vedoucí ke snížení spotřeby elektrické energie ať už formou instalací fotovoltaických panelů, využívání energeticky úspornějších zařízení či optimalizací procesů úpravy pitných a čištění odpadních vod. Všechny tyto investice do budoucna přispějí k omezení vlivu rostoucích cen elektrické energie na vodné a stočné“ a pokračuje:
„I nadále roste procentní podíl oprav, obnovy a tvorby prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury z celkového objemu prostředků vybraných v platbách za vodné stočné, dnes jsme na úrovni cca 40 %. Pokud budeme chtít udržet tempo investic do vodohospodářské infrastruktury, tak vzhledem k rostoucím cenám materiálů a stavebních prací je toto také významný faktor ovlivňují konečnou výši plateb za vodné a stočné.“
Pro financování tzv. „malé vody“ je důležité i nadále uplatňovat princip zahrnování všech skutečných a potřebných nákladů do kalkulace vodného a stočného.
„Nový cenový výměr Ministerstva financí je výrazným pokrokem, který může přispět k zajištění udržitelnosti financování oboru. Dochází k zpřesnění definice ekonomicky oprávněných nákladů, které lze zahrnout do kalkulace za vodné a stočné či prodloužením období, po které je aktuální cenový výměr v platnosti. Naopak ponechání financování státních podniků Povodí převážně přes platby za odběr povrchových vod vede ke kontinuálnímu navyšování rozdílu mezi cenou za povrchovou vodu a poplatkem za vodu podzemní.“ uzavírá Filip Wanner.
Nezkreslený obrázek našeho vodního hospodářství dostaneme až v době po pandemii. Teprve v běžném standardním fungování společnosti budeme moci vyhodnotit případné další změny ve spotřebě vody.
Komentáře