Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Město Mikulov se společně se 17 obcemi sdružilo a založilo společnost STKO, spol. s r.o., která obhospodařuje svoz odpadů na Mikulovsku. 

Město má ve společnosti 40% podíl - podle počtu obyvatel, tudíž je největším akcionářem. 

V době, kdy odpady nebyly ještě takovým trendem, společnost příliš neprosperovala a nedosahovala zisků. 

V Mikulově se zkoušelo vše možné. Odpad se například vážil, aby lidé platili podle toho, kolik odpadu vyprodukují. V dřívějších dobách ale tento systém znamenal vznik černých skládek.

Zlom nastal, když do čela firmy nastoupil nový šéf a jakožto čerstvý absolvent přišel s novými nápady a podněty. 

Zásadní byla jeho spolupráce s kolegou odpadářem Ing. Radkem Staňkou, jenž sestavil systém, který si nejprve ověřil ve vlastní obci, a poté navrhl, aby se společnost STKO systému věnovala. Mikulov přestal vážit odpad a popelnice a šel cestou osvěty.

Na Pálavě vrací peníze

Základními komoditami, které se v Mikulově třídí, jsou plasty, papír a bioodpad. Každý třídící občan vlastní 4 popelnice (černou, žlutou, modrou a hnědou).

Za odpady město stanovilo poplatek 600 Kč na občana. Tento poplatek se skládá ze dvou částek: První část poplatku částka 180 Kč, zabezpečuje sběrná místa, úklid, vývoz košů ve městě a je pevná. 

Druhá část poplatku, částka 420 Kč, je poplatkem občana za vývoz jeho vlastního odpadu, tato částka je variabilní.   

V rámci pravidel systému jsou stanoveny tři druhy bonusů – konkrétně body za třídění odpadů, které mají zásluhu na nárůstu produkce a vyšší kvalitě tříděných odpadů, dále body za efektivní využívání nádob a pytlů, díky kterým se občané naučí třídit odpady efektivně (plné pytle a popelnice, aby se zbytečně nesvážel vzduch), a tím se stává svoz odpadů efektivnější a ekologičtější (menší spotřeba nafty, menší zatěžování komunikací, menší prašnost atd.) a zároveň pro město ekonomicky výhodnější.

Posledním druhem bonusů jsou body za snižování produkce odpadů. Tyto body získávají především občané, kteří zastávají myšlenku, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne.

Důsledná environmentální výchova zakotvená v bonusech motivuje k tomu, aby se lidé snažili snižovat produkci odpadů. 

Snižování produkce odpadů má především strategický význam – je jen otázkou času, kdy se nebude na prvním místě řešit důsledek, tj. třídění odpadů, ale bude se řešit především prevence, tj. snižování produkce odpadů. 

Díky výše popsaným bonusům a následným slevám na poplatku se platba za odpady stává podstatně spravedlivější, což většina lidí hodnotí kladně.

Funguje to tím způsobem, že pokud má občan optimální složení odpadu (ne největší množství vytříděného odpadu), variabilní složka poplatku mu je snížena. 

Optimální složení odpadu je dlouhodobou zkušeností vypočítáno v algoritmu. Je tedy určeno, kolik má občan mít komunálního odpadu na základě toho, co nakupuje. 

Z tohoto množství je vypočítáno, kolik odpad obsahuje plastů, papíru, bioodpadu a dalšího odpadu přijímaného na sběrném dvoře (kovů, skla, plastů a podobně).

Pokud se poměr složek v odpadu přiblíží optimálnímu poměru vytříděného odpadu a optimálnímu obslouženému objemu sběrných nádob, dotyčný získá největší slevu. 

V prvním roce, kdy se systém zaváděl, si pouze jediný občan vytřídil slevu ve výši 420 Kč, takže platil pouze paušální poplatek. V tuto chvíli jich je v Mikulově kolem 60. 

Občané pochopili, že mohou ušetřit peníze za poplatek za komunální odpad, a jsou tedy motivování ke třídění a ke snižování produkce odpadů. Dalo by se namítnout, že částka 420 Kč není nijak závratná, nicméně motivačně funguje. 

Optimální množství odpadu a následná sleva se řídí tabulkami. I v Mikulově jsou lidé, kteří netřídí a platí plnou částku. 

Optimální složení odpadu snižuje poplatek

Vzhledem k tomu, že město dlouho zkoušelo různé možnosti, změnilo například svůj přístup ke slevám. Mikulov původně nikomu slevu neposkytoval. 

Ukázalo se ovšem, že je problém se seniory nad 70 let, kteří nemohli dosáhnout optimálního poměru odpadu (nevznikne jim tolik odpadu, protože si nevaří). Proto se přistoupilo ke slevě pro seniory. 

Poté zastupitelstvo schválilo slevu pro děti do 2 let, za které se nic neplatí (např. plínky patří do černé popelnice, ale rodina poté vypadává z algoritmu správného vytřídění).

Město má bytové domy a v nich lidé nemohou mít čtyři popelnice. Pro obyvatele jsou dostupné dvě varianty: buď si vyzvednou čárový kód a třídí do pytlů, které v den svozu vynesou. Anebo třídí společně v uzavíratelných sběrných místech, k jejichž výstavbě Mikulov přistoupil. 

Sběrné místo se poté bere jako jeden sledovaný bod, již jím není popelnice. V těchto místech samozřejmě dochází k tomu, že někteří občané třídit nechtějí, ovšem působí na ně tlak od sousedů, takže se časem přizpůsobí. Lidé zde na sebe významně dohlížejí. 

Každý druhý rok probíhá soutěž, ve které se vyhlašuje nejlépe třídící osoba. Dotyčný získá od města cenu. 

Občané nemají slevu zaručenou

Jednou za 14 dní se střídavě sváží směsný komunální odpad a bioodpad. Papír a plasty se odvážejí jednou za měsíc. 

Společnost STKO má své překladiště, také lis na papír a s vytříděnými komoditami obchoduje. Podle toho, jak se jí prodej podaří, účtuje městu, takže ani cena za odpad není pro Mikulov vždy stejná. 

Občané jsou informováni o tom, že ceny se pohybují podle poptávky na trhu, tudíž sleva, kterou jim město poskytuje, nemusí vždy platit, přestože třídí. 

V loňském roce činil poplatek za odpad 600 Kč na hlavu. Náklady města byly 690 Kč a rozdíl byl hrazen z městského rozpočtu. 

Ačkoliv ze zákona je umožněno brát až 1 000 Kč na člověka, zatím této možnosti nemuseli využít. I v tomto se Mikulov snaží chovat tržně. 

Mikulovský směsný komunální odpad končí v zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) v SAKO Brno. Vlastní skládku sice mají, ta je ovšem téměř plná, a tak využívají nejlevnější variantu, kterou je právě SAKO Brno. Město platí firmě za svoz a na bráně 860 Kč za tunu.

Sběrný dvůr je pro občany zdarma a je spravován společností STKO, která se stará i o vývoz. Odevzdat zde lze stavební i demoliční odpad a suť, ovšem jen ten malý. 

Pokud někdo staví, odpad si řeší sám. Jinak sem mohou obyvatelé města odevzdat cokoliv. Nakládání s bioodpadem je pro občany zdarma. Náklady na něj se kryjí z poplatků za směsný komunální odpad a tříděný odpad. Kompostárna pro mikulovský bioodpad je v nedalekých Bavorech.

Sběrných hnízd je ve městě 37 a jsou volně dostupná. I z nich se počítají vytříděné komodity, které ovlivňují celkovou cenu pro město – Mikulov obchoduje ve velkém se společností a v malém se svými občany. 

Společnost má kladný hospodářský výsledek a od toho se odvíjí cena, kterou dá městu, podle toho, jak obchoduje s komoditami. 

Celý systém funguje přibližně od roku 2012. Dlouhou dobu trvalo, než lidé systém přijali, protože jednou z podmínek je i to, že se budou vyvážet plné popelnice. 

Obslužnost něco stojí a firma eviduje, kolik popelnic vyveze, mají poplatek za zdvih popelnice, a pokud vyváží poloprázdnou popelnici, prodražuje se to. 

Místní poplatek byl v Mikulově vždy, nicméně postupně začaly přibývat nádoby a vytvářela se sběrná místa. Impulsem pro třídění byl nástup nového ředitele a uzavření skládky. Najednou se nevědělo, co s tak obrovským množstvím odpadu dělat, a tak se začaly komodity třídit a prodávat. 

V kostce 

Odměna od společnosti EKO-KOM

Odměna za rok 2006 činila 732 584 Kč a 1 224 252 Kč za rok 2016.

Zdroj: Rozpočty města v letech 2013 – 2016

Částky od občanů za svoz směsných komunálních odpadů

Od občanů se za svoz směsných komunálních odpadů v roce 2015 vybralo 3 710 000 Kč, o rok později město obdrželo 3 375 000 Kč.

Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR.