1/2021

Přechod na plyn zachrání české teplárenství, říká Lenka Kovačovská

| zdroj: Spektrum 3Q/20210

pexels-magda-ehlers-2569842.jpg
zdroj: pexels

S plynem se pořád počítá jako s palivem budoucnosti.„Zemní plyn postupně doplní v potrubí biometan z odpadů. Ve hře je také vodík nebo syntetický metan,“ říká Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

pozn.: Rozhovor se uskutečnil před zveřejněním balíčku Fit for 55.

O zemním plynu se dlouho mluvilo jako o přechodovém zdroji energie do doby, než Evropa bude klimaticky neutrální. Pořád to platí?

Zatímco na západě se začíná role plynu zpochybňovat, minimálně rétoricky, nikoliv ale investičně, tak ve střední a východní Evropě, do níž počítám i Německo, bude hrát plyn velkou roli. Samotné Německo bude do roku 2025 hodně investovat do plynofikace výroby elektřiny. Plány na východ od Berlína jsou více rozložené v čase. Ale v podstatě celý náš region počítá s tím, že plyn bude klíčovým přechodovým palivem pro dekarbonizaci teplárenství.

Plyn nahradí v teplárnách uhlí?

Jedinou možností, jak zachránit v České republice centrální zásobování teplem před rozpadem, je přechod z uhlí na plyn. Původně se předpokládalo, že tato transformace proběhne po roce 2030, ale kvůli rostoucí ceně emisních povolenek a další regulaci se odehraje už v průběhu tohoto desetiletí. Dnes topí v Česku plynem zhruba čtvrtina tepláren. Počítáme s tím, že minimálně ve střednědobém horizontu jich bude polovina.

Neexistuje nebezpečí, že nakonec protiplynová rétorika zvítězí a nynější investice do plynové infrastruktury budou na odpis?

Takové riziko určitě existuje. V Česku je klíčové udržet provozní podporu kogenerace tepla a elektřiny z plynových zdrojů, abychom zachovali systém centrálního zásobování teplem. Pokud se Česku povede tuto podporu u Evropské komise včas notifikovat, mohli bychom mít na patnáct až dvacet let vystaráno. A to je zhruba investiční cyklus plynových zdrojů.

Dlouho platilo, že teplo z uhlí je levnější než z plynu. Nepovede přechod tepláren na plyn ke zdražení tepla?

V posledních dvou letech už je v řadě případů teplo z plynových tepláren levnější než z těch uhelných. Je to dáno jednak rostoucí cenou emisních povolenek, jednak relativně nízkými cenami plynu. Česko má nyní k dispozici poměrně dost peněz na investice do změny paliva v teplárnách, zejména v Modernizačním fondu. Zájem tepláren o tyto prostředky je veliký. Pokud se v připravovaném zákoně o podporovaných zdrojích schválí také provozní podpora plynové kogenerace, tak by teplo mělo být pro konečné spotřebitele i nadále cenově přijatelné.

Teplárny si dlouho stěžovaly, že musí čelit neférové konkurenci plynu, u něhož maloodběratelé nemusí na rozdíl od tepláren platit poplatek za vypouštění CO2. Jak se díváte na možnost zdanění CO2 u plynu pro maloodběratele?

Otázka zdanění uhlíku se asi nakonec nevyřeší na úrovni České republiky, ale na úrovni EU. V kontextu diskusí o novém energetickém balíčku Fit for 55 se stále výrazněji na úrovni Evropské komise ozývají hlasy, které naznačují rozšíření systému EU ETS na sektor budov a sektor dopravy. Jako Český plynárenský svaz se domníváme, že pro maloodběr by mělo vzniknout individuální národní řešení, které zohlední kupní sílu nebo energetickou chudobu domácností.

Český plynárenský svaz a jeho členové už zkoumají možnosti využití alternativ k zemnímu plynu. Jak vzdálená je budoucnost, kdy v potrubí nebude proudit zemní plyn?

Jeden z projektů máme na území Prahy a týká se vstřikování biometanu do plynárenské soustavy. To je nejsnazší alternativní řešení, protože nevyžaduje rozsáhlé investice do úpravy infrastruktury. Biometan by měl primárně směřovat do dopravy, aby Česko naplnilo závazky ohledně podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v dopravě.

Kdo bude biometan vyrábět?

V Praze se zabýváme zásobováním Bubenče, protože by se biometan vyráběl v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Zatím máme v Česku jedinou bioplynovou stanici, která vyrábí biometan a je připojena k distribuční soustavě. Ta je v moravském Rapotíně. Další výrobny biometanu začnou vznikat, jakmile bude schválený zákon o podporovaných zdrojích energie, pokud umožní konverze stávajících nízkoúčinných bioplynek na výrobny biometanu a výstavbu nových. Ty by zpracovávaly odpady ze zemědělství, průmyslu a komunální sféry.

Jaké plyny mají potenciál nahradit zemní plyn?

Potenciál je především pro vodík. V jednom z našich projektů zkoumáme výrobu zeleného vodíku v Česku pomocí elektrolýzy vody z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů. Množství takto vyrobeného vodíku ale bude poměrně nízké s ohledem na naše přírodní podmínky a na to, jak Česko podporuje výstavbu fotovoltaických elektráren. Pokud bychom měli nahradit větší část zemního plynu vodíkem, tak ho budeme muset dovážet.

Myšlenka, že bychom si po drátech dovezli levnou zelenou elektřinu z Německa a z ní si tady vyrobili vodík, není reálná?

Proč by to někdo dělal, když elektrolyzéry mohou být přímo na severu Německa a vyrábět vodík tam.

Nebude jeho následný dovoz do Česka příliš drahý?

Samotné Německo počítá s tím, že třetinu až polovinu vodíku, který bude potřebovat, bude muset dovézt. Provozovatelé plynárenské infrastruktury zvažují přimíchávání určitého objemu vodíku do plynárenské infrastruktury. Bezpečné je to nyní dle všech evropských plynárenských organizací do objemu 2 procent. Náš provozovatel tranzitních plynovodů Net4Gas je zapojený do evropského projektu Hydrogen Backbone, který zkoumá, jak by se propojovaly oblasti s vyšší spotřebou vodíku. V delším časovém horizontu se uvažuje třeba o vyčlenění části páteřní soustavy výhradně pro přepravu čistého vodíku.

Je reálné uvažovat o velkovýrobě syntetického metanu z vodíku a oxidu uhličitého?

Ten je atraktivní v tom, že bychom nepotřebovali dodatečné investice do plynárenské infrastruktury. Ale v tuto chvíli neumí nikdo říct, jakou cestou se Evropa bude ubírat. Jestli cestou vodíku, jestli se vodík bude přimíchávat do zemního plynu nebo bude distribuován zvlášť, nebo cestou syntetického metanu.

Za jak dlouho musí být jasno, který směr se zvolí, aby firmy mohly včas začít do potřebných technologií a změn infrastruktury investovat?

Na konci letošního roku by Evropská komise měla zveřejnit čtvrtý plynárenský balíček pro obnovitelné a dekarbonizované plyny. Tam bychom měli získat představu o preferencích Komise. Ale i tady bude nutné mít různý přístup podle jednotlivých regionů a jejich technického a ekonomického potenciálu.


Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo