Podíl plastů vyrobených v Evropě na světové produkci poklesl na 14 %

V současnosti všechno od výstavby budov nebo silnice, přes zemědělství a distribuci potravin, až po stroje a zařízení s elektrickým pohonem začíná těžbou zdrojů. A právě tato činnost ničí ekosystémy, spotřebovává mnoho energií a vody a je tedy z definice neudržitelná, neboťneexistuje žádná 100 % dokonalá recyklace.

Podle novějších údajů NASA se za posledních 15 let v důsledku emisí CO2 zvyšuje průměrná teplota naší planety o 40 % rychleji než v předchozích obdobích od sedmdesátých let. Po rekordních měsíčních teplotách v červnu až v srpnu následoval i měsíc září s rekordní teplotou o 1,47 stupňů Celsia vyšší, než byly zářiové teploty za 174 let měření. Vědci odhadují s 99 % pravděpodobností, že rok 2023 se stane nejteplejším rokem za celou historii měření, přičemž očekávané teploty pro rok 2024 jdou nad letošní úroveň. Odtajněný dokument US NAVY z roku 2013 uvádí předpoklad oteplení o 4 stupně Celsia do roku 2040, pokud nedojde k radikálnímu řešení problému.

Evropské asociace chemického průmyslu (CEFIC) a výrobců plastů (Plastics Europe) hrají významnou roli v úsilí o dekarbonizaci a snižování emisí CO2. V článku Plastikářský veletrh se zaměřil na udržitelnost byl zveřejněn obrázek o aktuálním úbytku mořského ledu v souvislosti s letošním oteplováním planety.

Z poslední výroční zprávy CEFIC za rok 2021 vyplývá, že chemický sektor je v rámci EU27 čtvrtým největším producentem - po výrobě automobilů, produkci potravin a výrobě strojů a zařízení. Globální tržby chemické průmyslu dosáhly 4 miliardy euro, když dominovala Čína s 1,7 miliardami euro, následovaná Evropou s necelými 0,6 miliardami euro a USA s obratem 0,44 miliardami euro. Evropa ztrácí v chemickém průmyslu pozici, když její podíl na světové produkci činil 15 % v roce 2021, zatímco před dvaceti roky to bylo 27 %.

Podle generálního ředitele CEFIC Marco Mensinga čelí evropský chemický průmysl dokonalé bouři z důvodů vysokých cen energií, slabé globální poptávce a americkému Antiinflačnímu zákonu. Konkurenceschopnost Evropy trpí nadměrnou regulací, pomalými a byrokratickými povolovacími procesy a zejména vysokými náklady na většinu vstupů. Na celkové spotřebě energií v chemické průmyslu EU se 65 % podílejí plyn a elektřina. V prvním pololetí 2023 vyráběly evropské parní kraky jednu ze základních chemikálií – etylen nejdráže na světě – za 1080 USD/t, oproti 600 USD/t v Severní Americe a 380 USD/t na Středním Východě.